6 C 67/2022-140 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 196 551,81 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 250 000 Kč, kterou žalovaný vyčerpal v plné výši bezhotovostně dne [datum]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 5 022 Kč a úrok 15,90 % ročně. Žalovaný přestal hradit splátky, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně dne [datum] žalovaného k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnance [právnická osoba] od [datum] na dobu určitou do [datum] s příjmem 19 236 Kč. Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a pracovní smlouva prokazovaly, že žalovaný byl zaměstnán jako seřizovač v [právnická osoba] a byla ověřena výše příjmu 19 236 Kč. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 250 000 Kč na č. účtu [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit v 84 měsíčních splátkách po 5 022 Kč s pevnou úrokovou sazbou 15,9 % ročně. Z příkazu k úhradě bylo zjištěno, že dne [datum] bylo na č. účtu [bankovní účet] převedena částka 250 000 Kč. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 250 000 Kč dne [datum], žalovaný uhradil poslední splátku úvěru dne [datum]. Ze všeobecných podmínek [právnická osoba], z [právnická osoba] bylo zjištěno, že úroková sazba u sjednaného úvěru je 15,9 % ročně. Dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení s platbami ze strany žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] spolu s přílohou a oznámením o postoupení prokazovaly, že pohledávka za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. s účinností ke dni [datum]. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou., jak prokazovala doručenka z [datum]. 6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 250 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit úrok ve výši 15,9 % ročně a poplatky. Žalovanému byla částka úvěru ve výši 250 000 Kč poskytnuta [datum] v plné výši na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku v 84 měsíčních splátkách vždy po 5 022 Kč k 20. dni v měsíci. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena [datum] ve výši 5 573 Kč, proto žalobkyně ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila. Oznámení o zesplatnění spolu s předžalobní upomínkou prokazovaly, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění dluhu k [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě dluhu. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 8. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 11. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 12. Při právním posouzení soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 o.z. Žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč, které se zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Poskytnuté peněžní prostředky žalovaný včetně poplatků a úroků nevrátil řádně a včas a dostal se do prodlení. Podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, přičemž tato výše pak je stanovená nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván právním předchůdcem žalobce i žalobcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, přičemž aktivní legitimaci žalobce měl soud za prokázanou platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 549,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 863 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 196 551,81 sestávající z částky 8 980 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 840 Kč ve výši 5 846,40 Kč.