11 C 8/2021-73 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a upřesněnou při soudním jednání dne [datum] domáhala, nechť žalovaní [číslo] [číslo] vyklidí nemovitosti vymezené ve výroku č. I tohoto rozsudku. 2. Svůj nárok odůvodnila v podstatném v tom, že darovací smlouvou ze dne [datum] darovala sporné nemovitosti žalované [číslo] tj. své dceři. V rámci této darovací smlouvy si smluvní strany, tj. žalobkyně a žalovaná [číslo] sjednaly věcné břemeno doživotního bydlení a užívání daných nemovitostí, a to ve prospěch žalobkyně. Následně žalovaná [číslo] darovala na sporných nemovitostech žalovanému [číslo] spoluvlastnický podíl id [číslo]. Žalovaný [číslo] manžel žalované [číslo] začal v nemovitostech bydlet v prosinci 2015. 3. Žalobkyně uvedla, že v darovací smlouvě je výslovně sjednáno, že žalobkyně je oprávněna tyto nemovitosti užívat bez omezení. Žalobkyně uvedla, že do roku 2018 bylo společné soužití žalobkyně a žalovaných bezproblémové. Konflikty začaly následně, kdy si žalobkyně našla přítele, který ji začal v domě navštěvovat, taktéž tam přespával. Žalovaná [číslo] začala žalobkyni omezovat v užívání sporných nemovitostí např. zamkla společnou dílnu, měly spory kvůli internetu, uzamkla rozvodnou skříňku elektřiny. Dále žalovaní nainstalovali na chodbu kamery. Žalovaná [číslo] žalobkyni vulgárně nadává, řve na ni. 4. Žalobkyně uvedla, že má za to, že žalovaní nemají žádný právní titul k užívání sporných nemovitostí, proto žádá, aby nemovitosti vyklidili. Vychází přitom z obsahu darovací smlouvy ze dne [datum], ve které je výslovně uvedeno, že žalobkyně může nemovitosti užívat bez omezení. Pokud žalovaní [číslo] [číslo] užívají nemovitosti takovým způsobem, který žalobkyni omezuje, tak žalobkyně může žádat, aby nemovitost vyklidili. 5. Žalovaní č.1 a č.2 se k žalobě vyjádřili. Navrhli žalobu zamítnout v plném rozsahu. Při jednání soudu dne [datum] uvedli, že mají zájem se s žalobkyní dohodnout. Obsahem dohody by byl způsob společného užívání sporných nemovitostí. Nicméně žalobkyně nemá zájem se dohodnout. Žalovaní se podrobně vyjádřili k žalobě, některá tvrzení žalobkyně rozporovali či upřesňovali. Zejména uvedli, že společné soužití mezi žalobkyní a žalovanými bylo víceméně bezproblémové až do prosince 2018, kdy si žalobkyně našla přítele [jméno] [příjmení], který začal nemovitosti taktéž užívat. Začaly se množit konflikty. Žalovaní dále zejména uvedli, že mají právní titul k užívání nemovitostí, neboť jsou jejich spoluvlastníky. Uvedli, že žalobkyně podala nesprávný typ žaloby, svého práva se mohla domáhat např. žalobou o vrácení daru. Nicméně vzhledem k právním závěrům soudu (viz níže) uvádět dále podrobné vyjádření žalovaných je v rozporu se zásadou procesní ekonomie, proto je soud podrobně neuvádí. 6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně darovala žalované [číslo] sporné nemovitosti vymezené ve výroku č. I rozsudku. Dále bylo z darovací smlouvy zjištěno, že na nemovitostech bylo ve prospěch žalobkyně zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení a užívání, kdy bylo uvedeno, že žalobkyně je oprávněna užívat nemovitosti bez omezení. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že k datu podání žaloby i k datu rozhodnutí soudu byli žalovaní [číslo] [číslo] spoluvlastníky sporných nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále zjištěno, že na nemovitostech je ve prospěch žalobkyně zřízeno věcné břemeno užívání. 8. Z ostatních listinných důkazů, které byly provedeny (výzva k odstranění závadného chování, výzvy k vyklizení nemovitostí) nebyly učiněny žádné zjištění, podstatné pro rozhodnutí ve věci, proto je soud neuvádí. 9. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 11. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval zejména dle právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014 tedy zejména zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Darovací smlouva (jejíž součástí je dohoda o zřízení věcného břemene) byla sice uzavřena za platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nicméně tvrzení žalobkyně ohledně konfliktů s žalovanými spadá do období od roku 2018 tedy za platnosti a účinnosti o.z. 13. Dle § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takovém činy, jejich hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. 14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou spoluvlastníky sporných nemovitostí. Ve prospěch žalobkyně bylo na sporných nemovitostech zřízeno věcné břemeno užívání. Obsahem tohoto věcného břemene je právo doživotního bydlení žalobkyně a užívání, kdy žalobkyně je oprávněna užívat nemovitosti bez omezení.) Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na ust. §1012 o.z. k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl. Žalovaní jako spoluvlastníci nemovitostí mají právo tyto nemovitosti užívat. Pokud je spolužívání nemovitostí spolu s žalobkyni konfliktní a problémové, může se žalobkyně domáhat ochrany svých práv (zejm. práva nemovitosti nerušeně užívat, které vyplývá ze zřízeného věcného břemene) jiným typem žaloby. 15. „ Zvolil-li žalobce nesprávný způsob ochrany svého práva, nejde o vadu žaloby. Proto není namístě vyzývat žalobce k odstranění vad žaloby podle §43. Soud žalobu za takové situace zamítne (NS 22 Cdo 2926/2005).“ Svoboda K, a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2021. 16. Soud vzhledem k výše uvedenému právnímu závěru neprováděl z důvodu nadbytečnosti další navržené důkazy, a to zejména důkazy navržené žalobkyní, tj. účastnický výslech žalobkyně a výslech svědka [jméno] [příjmení], které měly prokazovat konfliktní soužití v nemovitostech. Dále soud taktéž neprováděl z důvodu nadbytečnosti důkazy navržené žalovanými, tj. zejména účastnický výslech žalované [číslo] záznamy Policie ČR (které měly prokazovat fyzické napadení žalované [číslo] [jméno] [příjmení]), listiny vztahující se k exekucím [jméno] [příjmení]. 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšným žalovaným [číslo] byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 7 704,06 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, právní rozbor věci a návrh na mimosoudní vyřízení věci ze dne [datum], vyjádření k žalobě a účast u jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada 504,06 Kč za 38 ujetých km v částce 304,06 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.. 18. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných [číslo]. 19. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.