14 C 240/2022-25 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení povinnosti uložené právní předchůdkyni žalobkyně – zaniklé [právnická osoba] družstvo, [IČO], a to rozsudkem citovaným shora ve výroku I tohoto rozsudku, platit žalované náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v měsíční výši 2 000 Kč, počínaje dnem [datum], vždy do každého 15. dne v měsíci. Podle žalobkyně nastala na straně žalované zásadní změna poměrů, když jí ode dne [datum] náleží počínaje dnem [datum] starobní důchod, čímž byl naplněn zákonem předvídaný důvod zániku uvedeného nároku odešla ke dni do starobního důchodu (§ 276b odst. 6 zákoníku práce). 2. Žalovaná ve svém vyjádření pouze uvedla, že bere na vědomí rozhodnutí Okresního soudu v Uherském Hradišti a k věci se blíže nevyjádřila. 3. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním účastníci řízení souhlasili, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)), z nichž učinil tato skutková zjištění a vyplývající skutkový závěr: 4. Rozsudkem pro uznání zdejšího soudu ze dne 16. 8. 2006, č.j. 6 C 339/2004-84, byla právní předchůdkyni žalobkyně – [právnická osoba] družstvo, [IČO], stanovena povinnost platit žalované měsíčně částku ve výši 2 000 Kč, počínaje dnem [datum] do budoucna, vždy do každého 15. dne v měsíci, a to z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu nemoci z povolání. Žalované byl rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] přiznán ke dni [datum] starobní důchod. <i>5. Podle § 271b odst. 6 z.č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ ZP“) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.</i> <i>6. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změněn poměrů.</i> 7. Přiznání starobního důchodu je skutečností, která nastala po vzniku odpovědnostního vztahu a představuje změnu v okolnostech, které byly rozhodující pro určení výše škody. Znamená totiž zánik povinnosti žalobkyně platit žalované (poškozené) náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada měla poskytovat žalované odškodnění způsobené nemocí z povolání, aby měla zajištěn takový výdělek, jakého dosahovala před zdravotním poškozením a neutrpěla tak majetkovou újmu na výdělku. Jestliže však nyní je zdrojem příjmu žalované starobní důchod, pak ke dni přiznání tohoto důchodu došlo na straně žalované k podstatné změně poměrů vedoucí v souladu s dikcí § 271b odst. 6 ZP citovaného shora k zániku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Proto tedy byla povinnost placení náhrady za ztrátu na výdělku žalované počínaje dnem [datum] do budoucna žalobkyni zrušena (výrok I). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 150 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť řízení bylo žalobkyní zahájeno z důvodu zániku nároku ze zákonného důvodu, kdy nepodání návrhu nepřicházelo v úvahu, neb povinnost stanovena soudním rozhodnutím může být změněna či zrušena opět pouze soudním rozhodnutím a žalovaná tak nijak nemohla ovlivnit možnost podání žalobního návrhu (výrok II).