14 C 278/2022-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 439 081,28 Kč (jistina 437 851,28 Kč, poplatky 1 230 Kč), úroku 28 198,71 Kč (kapitalizovaný úrok 4,9% ročně od 16. 6. 2017 do 14. 10. 2022), úroku z prodlení 32 088,84 Kč (od 16. 6. 2017 do 14. 10. 2022), úroku 4,9% ročně z částky 439 081,28 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení 8,5% ročně z částky 439 081,28 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 16. 6. 2017 smlouvu [číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěru s rámcem 600 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně s poplatky a úrokem 4,9% ročně v měsíčních anuitních splátkách, jejichž výše a splatnost byly stanoveny. Žalovaná však nesplácela řádně a včas v důsledku toho využila žalobkyně svého oprávnění a celý dluh prohlásila za splatný. Ačkoliv byla žalovaná vyzývána k zaplacení, dluh neuhradila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V rámci provedeného dokazování soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2017 zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalované peněžní prostředky do výše 600 000 Kč za účelem bydlení v obci [adresa] a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s poplatky stanovenými v Sazebníku a úrokem 4,9% ročně formou 144 měsíčních anuitních splátek po 5 524 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje od 20. 7. 2017. Dále si strany smluvily v případě prodlení žalované s úhradou splátek povinnost zaplatit poplatky za upomínky 300 Kč, poplatek za výzvu 500 Kč a oprávnění žalobkyně zesplatnit celý dluh (viz. čl 1.7 smlouvy). Ze sazebníku bylo zjištěno, že upravoval totožně poplatky za upomínky a výzvu jako smlouva. Z předsmluvní informace bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, včetně vysvětlení a informací o pojištění. Z vyhodnocení žádosti žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posuzovala, zda žalovaná není vedena v databázi dlužníku, vyhodnocovala systém – otevření účtu, čerpání, přičemž vycházela z platební kapacity 41 315 Kč a negativní lustrace žalované v registrech. Z žádosti o změnu [anonymizováno] nebyly zjištěny rozhodující skutečnosti, neboť tato nebyla vyplněna. Z výpisu z bankovního účtu vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka 600 000 Kč dne 16. 6. 2017. Z výzvy k 27. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Z výzvy k 6. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla opět upomínána o úhradu splátky. Z výzvy ze dne 27. 8. 2021 bylo včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaná vyzvána k úhradě splátek a byla upozorněna na zesplatnění celého dluhu. Z oznámení o zesplatnění ze dne 22. 11. 2021 včetně dodejky pošty bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila z důvodu prodlení žalované celý úvěr ve výši 448 564,03 Kč za splatný. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022 včetně podacího archu pošty, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby dne 17. 10. 2022 vyzvána k úhradě dluhu. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin, za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala (výše úvěru odpovídala výši poskytnutých peněžních prostředků, obsah smlouvy korespondoval s předsmluvními informacemi, zesplatnění úvěru navazovala na předcházející upomínky o zaplacení) a žalovaná ani netvrdila skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin zpochybňovaly. Vyhodnocení žádosti žalované prokazovalo, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou prověřovala její úvěruschopnost, přičemž vycházela nejen z negativní lustrace žalované v databázi dlužníku, ale i z jejího příjmu 41 315 Kč, který nezakládal důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr za účelem bydlení. Závěru o úvěruschopnosti žalované v době uzavření smlouvy odpovídá i rozsah splacení úvěru žalovanou, neboť ta řádně splácela dluh čtyři roky, od jeho poskytnutí 16. 6. 2017 až do první upomínky dne 27. 6. 2021 a na jistině uhradila 162 148,72 Kč. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), platí smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřely smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázal poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úroky 4,9% ročně. Současně se smlouva řídila i úpravou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z. č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně však tuto povinnost splnila, a i proto byla konstatována platnost uzavřené smlouvy. Žalobkyně svým povinnostem ze smlouvy dostála, když poskytla žalované částku 600 000 Kč dne 16. 6. 2017, avšak žalované své povinnost nesplnila, neboť poskytnuté peněžní prostředky nevrátila řádně a včas, ve výši a splatnosti splátek. V důsledku toho, že žalovaná ocitla v prodlení a žalobkyni vzniklo dle smlouvy (dle čl. 1) oprávnění prohlásit celý dluh za splatný a vedle nároku na jistinu 437 851,28 Kč, nároku na úroky (28 198,71 Kč i úroky 4,9% ročně z částky 439 081,28 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení), nároku na poplatky (1 230 Kč 3x výzva po 300 Kč, 1x výzva po 500 Kč) jí vznikl také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,5% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (úroky z prodlení 32 088,84 Kč za dobu do 14. 10. 2022 a úroky 8,5% ročně z částky 439 081,28 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení). Jelikož byly nároky žalobkyně zcela důvodné, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 170,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 439 081,28 Kč sestávající z částky 10 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 080 Kč ve výši 6 526,80 Kč. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení žalobkyně k rukám advokáta žalobkyně.