3 C 181/2022-21 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku do 40 dnů. Zápůjčka nebyla úročená. Žalovaný však v termínu splatnosti částku nevrátil. Následně dne [datum] potvrdil žalovaný písemně, že k uzavření smlouvy došlo a zavázal se vrátit částku do [datum] Ani v této lhůtě dluh nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena dne [datum] 3. U ústního jednání, ze kterého se žalovaný pro nemoc omluvil, ale žádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, soud provedl předložené listinné důkazy, na základě kterých zjistil následující skutkový závěr: žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému v hotovosti částku 25 000 Kč s tím, že tuto částku jí měl žalovaný vrátit do 40 dnů. Strany se nedohodly na úročení poskytnuté částky. Uzavření smlouvy včetně výše uvedených podmínek zápůjčky stvrdil žalovaný písemným prohlášením ze dne [datum], kde se zavázal vrátit dluh do [datum]. Žalovaný neprokázal, ani nevyplynulo z předložených listin, že by na dluh do dne rozhodnutí cokoliv uhradil. <i>4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 5. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citované zákonné ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 40 dnů. Smlouva byla shledána platnou. Existence smlouvy a jejích podmínek vyplývá i z prohlášení žalovaného ze dne [datum]. Žalovaný do dne rozhodnutí na dluh nic neplnil. Jelikož žalovaný své závazky dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v 25 000 Kč. 6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, a to od žalobkyní požadovaného data [datum], i když žalovaný byl v prodlení již dříve. Soud je však vázán rozsahem podané žaloby. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení. 7. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 595,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání) a z částky 1 050 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 550 Kč ve výši 1 795,50 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 11 595,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.