3 C 216/2023-23 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku do [datum]. Zápůjčka nebyla úročená. Žalovaný však v termínu splatnosti částku nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci konkludentně souhlasili s projednáním věci bez nařízeného jednání, soud rozhodl na základě písemných důkazů a z nich učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti částku 100 000 Kč s tím, že tuto částku jí měl žalovaný vrátit nejpozději do [datum] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč. Částka byla poskytnuta dne [datum], což prokazuje písemné potvrzení podepsané žalovaným. Strany se dohodly na tom, že poskytnutá částka nebude úročena. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou upomínkou ze dne [datum], jejíž odeslání prokazuje podací lístek. Žalovaný neprokázal, ani nevyplynulo z předložených listin, že by na dluh do dne rozhodnutí cokoliv uhradil. <i>4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 5. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citované zákonné ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a poskytla žalovanému částku 100 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do [datum] Smlouva byla shledána platnou. Existence smlouvy a jejích podmínek vyplývá i z prohlášení žalovaného o převzetí hotovosti ze dne [datum]. Žalovaný do dne rozhodnutí na dluh nic neplnil. Jelikož žalovaný své závazky dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč. 6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dohodnuté splatnosti zápůjčky. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení. 7. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 068 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 18 068 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní dle ustanovení § 160 o.s.ř.