3 C 8/2023-24 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla zdůvodněna tím, že na základě usnesení o příklepu č. j. [číslo jednací] nabyla žalobkyně do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], kat. území [obec], konkrétně pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemek parc. [číslo] – zahrada. Dalším podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitých věcí, spoluvlastnický podíl ve výši id. ½, je žalovaný. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá výlučně pro svou potřebu bez souhlasu žalobkyně a nadužívá tím svůj spoluvlastnický podíl. Navíc žalovaný ani přes výzvy předmětnou nemovitost žalobkyni nezpřístupnil. Žalobkyně žádala po žalovaném, aby jí zaplatil za nadužívání svého spoluvlastnického podílu bezdůvodné obohacení, a to ve výši 4 000 [spisová značka], kdy žalobkyně považuje za obvyklé nájemné za celou nemovitost 16 000 Kč měsíčně. To je potvrzováno i odhadem tržní ceny pronájmu RD v ul. [ulice a číslo] v [obec] [anonymizováno] zpracovaném Realitní kanceláří [právnická osoba], panem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Současně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného ke zpřístupnění nemovitosti, na to však žalovaný také nereflektoval. Žalovaný tak dluží za neoprávněné užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně za dobu od [datum] do [datum] částku 16 000 Kč. Bezdůvodné obohacení za předchozí měsíce bylo předmětem řízení u nadepsaného soudu vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě částky za bezdůvodné obohacení za další období, na to však žalovaný opět nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, přestože mu byl řádně doručen dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Jelikož žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud vycházel z toho, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas již v prvním podání ve věci. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 4. Údaje uvedené v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z usnesení soudního exekutora [exekutorský úřad] – město [titul] [jméno] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že soudní exekutor udělil žalobkyni jako vydražiteli příklep na vydražené nemovité věci, a to spoluvlastnickém podílu o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitých věcech. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] bylo zjištěno, že s právními účinky ke dni [datum] nabyla žalobkyně vlastnické právo o velikosti id. ¼ k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Podle předloženého odhadu tržní ceny pronájmu RD v ul. [ulice a číslo] v [obec] [anonymizováno] činí tržní odhad nájemného k celé nemovitosti 16 000 Kč měsíčně. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínka, o jejímž odeslání dne [datum] svědčí poštovní podací arch. 5. Z uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Jelikož žalovaný ničeho nenamítal, soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nadužívání předmětných nemovitostí žalovaným. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že u zdejšího soudu probíhala již dvě řízení se stejným skutkovým základem, v nichž žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení pouze za předcházející období. 6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V projednávaném případě došlo ze strany žalovaného k užívání majetku ve vlastnictví žalobkyně bez spravedlivého důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Protože vydání předmětu bezdůvodného obohacení není možné, neboť neoprávněný majetkový prospěch vzniklý v důsledku výše popsaného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, má žalobkyně jako ochuzená právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, respektive obvyklého nájemného v souladu s ustanovením § 2999 odst. 1 občanského zákoníku. 9. Při stanovení hodnoty bezdůvodného obohacení v daném případě se soud opřel o závěry znaleckého posudku provedeného v řízení pod sp. zn. [spisová značka], kde znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil cenu místně obvyklého nájemného za celou nemovitost v období [číslo] v částce 14 751 Kč a v období [číslo] v částce 15 088 Kč. Předmětem řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo bezdůvodné obohacení v období od [datum] do [datum]. Konečným rozhodnutím v uvedené věci je soudem schválený smír účastníků, v němž se žalovaný dobrovolně zavázal zaplatit žalobkyni za každý měsíc uvedeného období 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v projednávané věci požaduje bezdůvodné obohacení za další navazující rovněž ve výši 4 000 Kč za každý měsíc, soud neměl důvod jejímu návrhu nevyhovět. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve vztahu k velikosti podílu na nemovitosti ve výši 16 000 Kč. 10. Vedle nároku na zaplacení dlužné částky má žalobkyně také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení v uplynulém období. Požadovaný úrok z prodlení je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení. Soud na základě předložených listinných důkazů shledal žalobu jako důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám