9 C 255/2018-244 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobci domáhali po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 800 Kč (každý z nich 5 400 Kč) s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby zejména uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 555 m2, způsob užití: ostatní komunikace, který se nachází v obci a katastrálním území , adresa, (dále i jen „Pozemek“), jehož část o výměře 180 m2 je zastavěna zpevněnou komunikací ve vlastnictví žalované, kdy každý ze žalobců je vlastníkem ideální ½ uvedeného pozemku. Podle žalobců žalovaná užívá uvedenou část jejich pozemku bez právního důvodu s tím, že po ní požadovali zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši 20 Kč/m2/rok podle věstníku Ministerstva Financí č. 1/2016 za 3 roky zpětně tj. 10 800 Kč. K otázce bezdůvodného obohacení pak uvedli, že bezdůvodné obohacení nežádají za užívání účelové komunikace, neboť je jim známo, že tuto může bezplatně užívat kdokoli, nýbrž za užívání pozemku, na kterém je tato komunikace zřízena, když tento užívá vlastník silnice, která se na pozemku nachází, zatímco silnici užívají účastníci silničního provozu. Svou argumentaci pak žalobci opřeli primárně o rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 2056/2009 (dále případně jen NS ČR) a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 251/16.2. Žalovaná s podanou žalobou od počátku nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně poukázala na rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , kterým bylo stvrzeno, že se na části Pozemku ve vlastnictví žalobců nachází veřejně přístupná (veřejná) účelová komunikace, přičemž zároveň striktně odmítala, že by byla vlastníkem této komunikace. Dále pak v rámci vyjádření při soudním jednání osvětlila vznik komunikace a její účel, když komunikace sloužila jak přímo občanům žalované obce, tak i občanům okolních vesnic, stejně tak i , Anonymizováno, , neboť je přímou spojnicí na , Anonymizováno, . Dále pak argumentovala i tím, že v obci je více takovýchto případů, kdy účelová komunikace vede přes pozemek soukromé osoby. Poukázala na to, že konkludentní souhlas se zřízením komunikace, je možné dovodit z jednání právních předchůdců žalobců.3. Ve věci bylo zdejším soudem rozhodnuto nejprve rozsudkem ze dne 8. 1. 2021, č. j. 9 C 255/2018-115, kterým byla žaloba zamítnuta (výrok I.) a zároveň byli žalobci ze strany soudu zavázáni k zaplacení nákladů řízení ve výši 21.182 Kč k rukám právního zástupce žalované do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Důvodem pro zamítnutí žaloby byl podle zdejšího soudu bezpečně učiněný závěr o tom, že přes část pozemku ve spoluvlastnictví žalobců je vedena veřejně přístupná účelová komunikace, přičemž za takové situace podle názoru soudu nebyla žalovaná povinna hradit žalobcům jakoukoliv kompenzaci za omezení jejich vlastnického práva, jestliže zde existoval souhlas jejich právních předchůdců s omezením vlastnického práva spočívajícím v užívání části pozemku žalobců (jejich právních předchůdců) ze strany dalších subjektů (osob), respektive nebyla prokázána existence tzv. kvalifikovaného nesouhlasu ze strany právních předchůdců žalobců, přičemž by tedy došlo k nezákonnému omezení jejich vlastnického práva, za které by jim náležela jimi požadovaná náhrada.4. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě ve smyslu § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), odvolání oba žalobci. Namítali, že pravomocné rozhodnutí , právnická osoba, obce , adresa, , v působnosti silničního správního úřadu, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , že přes jejich pozemek vede veřejně přístupná účelová cesta, respektují, ale zároveň namítali, že oni ani jejich právní předchůdci s užíváním účelové komunikace na jejich pozemku ve prospěch veřejnosti nesouhlasili a v tomto směru jsou závěry soudu v návaznosti na provedené dokazování nesprávné. Namítali dále, že veřejně přístupná účelová komunikace vedoucí přes jejich pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, nemusí být pouhým zpracováním povrchu jejich pozemku, ale může být samostatnou věcí v právním smyslu, čímž se zdejší soud s ohledem na nesprávný právní názor vyplývající z judikatury již překonané navazující judikaturou, na kterou poukazoval, nezabýval, nezjišťoval, zda je veřejně přístupná účelová cesta vedoucí přes jejich pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, samostatnou věcí v právním smyslu či nikoliv, v tomto směru neprovedl dokazování a v návaznosti na tento nesprávný právní názor nesprávně posoudil nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované a uplatněný nárok co do důvodu i výše. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek zdejšího soudu (dále případně jen nalézací soud či soud I. stupně) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.5. Na základě odvolání žalobců pak Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, svým usnesením ze dne 17. 8. 2021 č.j. 60 Co 108/2021-145 rozsudek zdejšího soudu zrušil a s ohledem na vyslovený právní názor jej zavázal v dalším řízení vyřešit otázku, zda účelová komunikace zbudovaná v sedmdesátých letech minulého století (70. letech 20. století), která se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , byla z hlediska stavebního provedení samostatnou věci v právním smyslu nebo byla součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Dále měl nalézací soud podle odvolacího soudu zjišťovat, zda účelová komunikace byla vybudována na základě stavebního povolení či nikoliv, a v případě, že byla vybudována na základě stavebního povolení, měl nalézací soud vyžádat stavební dokumentaci od příslušného stavebního úřadu, provést dokazování stavební dokumentací, relevantními listinnými důkazy založenými ve spisu, jakož i dalšími důkazy, a to i výpovědí svědků, které účastníci navrhnou, respektive potřeba jejich provedení v průběhu řízení vyjde najevo, zejména k tomu, kým byla účelová komunikace vybudována, jakož i k tehdejšímu stavu a stavebnímu provedení účelové komunikace, jakož i kdo v návaznosti na její vybudování prováděl průběžně opravy, případně i znaleckým dokazováním pro zjištění skutkového stavu stran stavu a stavebního provedení účelové komunikace. V případě že by nalézací soud zjistil, že účelová komunikace vedoucí přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále případně jen Pozemek) byla z hlediska provedení samostatnou věcí, měl nalézací soud zjišťovat vlastníka účelové komunikace, a pokud by vlastníkem účelové komunikace byla žalovaná, měl se dále věcně zabývat nárokem každého ze žalobců po žalované na vydání bezdůvodného obohacení co do částky 5.400 Kč s příslušenstvím uplatněným žalobou. Dále bylo soudu I. stupně uloženo, aby v průběhu řízení důsledně postupoval podle ustanovení § 118a OSŘ.6. Nalézací soud se v rámci dalšího průběhu řízení v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu zabýval primárně otázkami nastolenými v rozhodnutí odvolacího soudu, když obstaral konkrétní listinné důkazy a zároveň také v tomto směru postupoval podle § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ, když soud poskytoval poučení žalobcům právě ve vztahu k tomu, za jakých okolností podle žalobců došlo v 70. letech 20. století k výstavbě předmětné veřejně přístupné účelové komunikace, zda tato byla vybudována fakticky na základě tehdy řádně vydaného stavebního povolení, když v tomto směru uložil žalobcům doplnit tvrzení a také navrhnout konkrétní důkazy. Žalobci pak doplnili tvrzení a zároveň označili konkrétní důkazy k prokázání skutečností týkajících se výstavby předmětné veřejně přístupné účelové komunikace. K jejich návrhu pak soud učinil i konkrétní dotazy a zároveň také následně zkoumal povahu uvedené účelové komunikace, tedy na základě zadaného znaleckého posudku mělo být zjištěno, zda je v tomto směru účelová komunikace vedoucí přes Pozemek žalobců samostatnou stavbou, tedy samostatnou věcí v právním slova smyslu. I po zrušení předchozího rozsudku pak soud mohl vycházet z dosud provedeného dokazování.7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků řízení soud učinil tato skutková zjištění: Účastníci učinili nesporným, že přes část Pozemku žalobců vede veřejně přístupná účelová komunikace, a tato je také zapsána v pasportu účelových komunikací obce , adresa, .8. Z informačního výpisu z katastru nemovitostí, jehož součástí byla i katastrální mapa zachycující místní situaci Pozemku, bylo zjištěno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , přičemž velikost podílu každého ze spoluvlastníků činí ideální ½. Dne 21. 9. 2018 vyzvali žalobci žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání Pozemku v celkové výši 12 000 Kč. Na tuto výzvu reagovala žalovaná podáním ze dne 8. 10. 2018, ve kterém žalobcům sdělila, že jejich nárok na vydání bezdůvodného obohacení není opodstatněný, neboť na Pozemku žalobců se nachází veřejně