15 C 202/2023-113 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) dne , datum, . Na podkladě uvedené smlouvy byla žalovanému bankou poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou se zavázal uhradit společně s úrokem ve výš 11,89% p.a. v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením, proto banka poskytnutý úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . V návaznosti na uvedené pak strany sporu dne , datum, uzavřely dohodu o uznání dluhu, v níž se žalovaný zavázal dlužnou částku splácet. Žalovaný po uzavření dohody uhradil celkem , hodnota, splátek (21 x , částka, a 1 x , částka, ). Protože však žalovaný za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, ničeho neuhradil, zesplatnila žalobkyně v souladu s dohodou o uznání dluhu pohledávku, a to ke dni , datum, . Jistina pohledávky k datu postoupení činila , částka, . Pro nesplnění platební povinnosti žalovaným se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby ze dne , datum, . Uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalovaný konkludentně, žalobkyně výslovně), rozhodl soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu, přičemž důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil:4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, dohodu o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři. Žalovaný v tomto dokumentu prohlásil, že má vůči žalobkyni pohledávku vzniklou na základě smlouvy o půjčce na refinancování ze dne , datum, , a to ve výši , částka, na jistině dluhu, částce , částka, na kapitalizovaném smluvním úroku, částce , částka, na smluvní pokutě a dále příslušenstvím sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. na uvedené nedoplatky byla započítána poskytnutá plnění v rozsahu částky , částka, a ve zbytku pohledávky vyčíslené na , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žalovaný ve znění článku III. dohody zavázal tuto hradit ve splátkách ve výši , částka, , když smluvní strany rovněž ujednaly způsob umoření dluhu. Dohodnuta pak byla také možnost zesplatnění dluhu v případě prodlení, byť s jedinou splátkou (uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne , datum, ). Žalovaný byl k úhradě neuhrazené části dluhu vyzván dopisem ze dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, ).5. Další doložené důkazy měl soud za podpůrné, když vycházel z toho, že žalovaný vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu i výše uznal.6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání a v době uznání trval.8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně po učiněném zpětvzetí je důvodný.9. Žalovaný platně uznal vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu i výše v souladu s dikcí § 2053 o.z. a zavázal se jej splácet. Uznání dluhu co do důvodu a výše podle § 2053 o.z. zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v uvedené výši v době uznání trval. K platnosti uznání dluhu musí být splněny následující podmínky: písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh, uvedení dluhu a jeho výše. Uznání dluhu v předmětné právní věci splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti, když je učiněno písemnou formou, obsahuje závazek žalovaného zaplatit dluh v měsíčních splátkách, výši dluhu a také důvod jeho vzniku. Zdejší soud vzhledem k uvedenému shledal uznání dluhu jako bezvadné. Pokud se žalovaný zavázal uhradit předmětný dluh ve splátkách, pak tento závazek porušil, dostal se do prodlení a v souladu s dohodou tak žalobkyně požadovala uhrazení celého zbytku nesplacené dlužné částky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením dluhu, bylo žalobkyni vyhověno i co do zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z., a to ve výši stanovené v souladu s nařízením č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná ze 66,75 % a neúspěšná z 33,25 % (zpětvzetí), z čehož vyplývá, že jí je soudem přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 33,50 %, a to v celkové částce , částka, . Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši , částka, (3 x , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x , částka, režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši , částka, . Žalobkyni však náleží náhrada pouze ve výši 33,50 % z částky , částka, , tedy ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.11. Co se týče úkonu – zpětvzetí ze dne , datum, , pak náhrada za tento úkon nebyla žalobkyni přiznána, neb tento úkon byl učiněn k výzvě soudu, když v případě, že by ke zpětvzetí nedošlo, pak by to vedlo ve stejné části k zamítnutí nároku.12. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.