3 C 165/2024-95 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 5. 2024 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 43 160 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený příspěvek nepojištěného vozidla RZ , SPZ, za období od 12. 1. 2022 do 7. 2. 2022, vozidla RZ , SPZ, období od 30. 4. 2022 do 29. 4. 2023 a vozidla RZ , SPZ, za období od 6. 11. 2022 do 6. 9. 2023 odpovídající hodnotě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení).2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena do datové schránky dne 9. 8. 2024.3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP vystavené dne 13. 6. 2022, 5. 12. 2022, 22. 8. 2022, 30. 3. 2023, 9. 3. 2023 a 22. 6. 2023 s doklady o odeslání, dále upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14. 9. 2022, 13. 10. 2022, 23. 11. 2022, 2. 1. 2023, 8. 3. 2023, 4. 7. 2023, 14. 6. 2023, 22. 6. 2023, 14. 7. 2023 a 27. 9. 2023 s doklady o odeslání a předžalobní upomínky zaslané žalované prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně dne 22. 11. 2022, 30. 1. 2023, 4. 4. 2023, 2. 8. 2023, 13. 11. 2023, 21. 8. 2023 a 23. 10. 2023, o jejichž odeslání svědčí část poštovního podacího archu a detailní informace k zásilkám služby PoštaOnline. Vlastnictví žalované k předmětným vozidlům vyplývají z výpisů ze sdělení , právnická osoba, , adresa, .4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno; podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.6. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná porušila svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla vlastníkem vozidla RZ , SPZ, , jež nebylo po dobu 27 zjištěných dnů pojištěno, byla jí řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 stanovena denní sazba koeficientem 65 Kč, vozidla RZ , SPZ, , jež nebylo po dobu 365 zjištěných dnů pojištěno, byla jí řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 000 cm3 do 1 350 cm3 stanovena denní sazba koeficientem 35 Kč a vozidla RZ , SPZ, , jež nebylo po dobu 305 zjištěných dnů pojištěno, byla jí řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro nákladní automobil s hmotností do 3,5 t stanovena denní sazba koeficientem 86 Kč. Základ příspěvku tak odpovídá hodnotě 40 760 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 8 x 300 Kč v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona, podle něhož osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.7. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jejích vozidel splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovanou i výši pohledávky, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného příspěvku nepojištěných včetně nákladů na upomínání neuhradila. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 43 160 Kč s příslušenstvím.8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost jednotlivých příspěvků a nákladů až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 905 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 727 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 160 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 3 905 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.