15 C 233/2025-76 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, když žalobkyně uvedla, že mezi nimi byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný měl poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , žalovaný však svému závazku nedostál, dostal se do prodlení se splátkami, které neuhradil ani po výzvě, proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalobkyně tedy v rámci řízení požaduje částku , částka, a , částka, spojenou s náklady na uplatnění a příslušenství.2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v návrhu uvedla, že došlo k jejímu řádnému posouzení, což je zřejmé z přílohy – z detailního rozboru posouzení úvěruschopnosti.3. Žalovaný se k návrhu vyjádřil v rámci svého odporu, když uvedl, že požadovaný nárok se nezakládá na platném právním vztahu, je založen na neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru, neboť nebyla řádně posouzena jeho úvěruschopnost před uzavřením smlouvy. Učinil však nesporným fakt uzavření smlouvy a poskytnutí částky , částka, . Dále uvedl, že žalobkyni celkem uhradil na požadovanou pohledávku částky , částka, dne , datum, , , Anonymizováno, dne , datum, a , částka, dne , datum, .4. Žalobkyně následně k výzvě soudu doplnila informace ohledně zkoumání úvěruschopnosti a podanému odporu, když uvedla, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a zkoumala způsob plnění jeho dosavadních závazků a existenci úvěru. K posouzení úvěruschopnosti využívá dvě externí společnosti, které se specializují na zkoumání úvěruschopnosti. Pro posouzení úvěruschopnosti si po žalovaném vyžádala bankovní výpis za poslední 3 měsíce. Dále byl žalovaný ověřen v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů, v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, příp. jiném obdobném registru. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen závazek splácet až do výše , částka, (příjem dle bankovního účtu , částka, , náklady na bydlení dle bankovního účtu , částka, , náklady domácnosti dle bankovního účtu , částka, a finanční závazky dle bankovního účtu , částka, ). Rovněž bylo ze strany žalobkyně zkoumáno, zda žalovaný nespadá do skupiny osob, kterým je rovnou poskytnutí úvěru zamítnuto (dostává na účet měsíčně , částka, z mikroúvěrů, prosází více jak , částka, ). Žalovaný posouzením úvěruschopnosti prošel, proto mu byl ze strany žalobkyně úvěr poskytnut. K prokázání zkoumání pak žalovaný doložil kopii průkazů žalovaného a soubor obsahující data JSON – z internetového bankovnictví.5. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátky á , částka, , celkem tedy , částka, (, datum, , , datum, , , datum, ). Následně uvedla, že se žalovaným podepsala dohodu o narovnání, na jejímž základě se žalovaný zavázal k zaplacení , částka, ve splátkách ve výši , částka, počínaje dnem , datum, až do úplného splacení dluhu. Tímto novým závazkem byl nahrazen závazek ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , mezi stranami sporný. Protože žalovaný ani první splátku z dohody o narovnání v termínu splatnosti neuhradil, ztratil výhodu splátek a žalobkyně požadovala splacení celého dluhu.6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:7. Z dohody o narovnání ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným, přičemž dohoda se týkala narovnání vzájemných závazků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný se ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, v měsíčních splátkách , částka, počínaje dnem , datum, pod ztrátou výhody splátek.8. Z ostatních předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit, nebyly z nich zjištěny žádné relevantní skutečnosti.9. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru:10. Žalobkyně se s žalovaným dohodla, že jí žalovaný uhradí celkem částku , částka, v postupných měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje , datum, pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť jediné splátky. Dohodou o narovnání nahradili účastníci sporný závazek z dohody o poskytnutí částky ve výši , částka, (Smlouva o spotřebitelském úvěru).11. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:12. Dle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o.z.“) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.13. Dle § 1906 o.z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.14. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena dohoda o narovnání v souladu s § 1903 a násl. o.z., přičemž byl touto dohodou mezi stranami vypořádán závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla od počátku předmětem tohoto řízení. Dohoda o narovnání byla v souladu s § 1906 o.z. uzavřena písemně, byla tedy dodržena její zákonná forma, když písemná forma smlouvy je požadována i pro smlouvu o spotřebitelském úvěru. Protože obsahem dohody o narovnání byla částka , částka, , ze které nebylo ničeho splaceno, přiznal soud žalobkyni nárok právě na tuto částku. Vzhledem k faktu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého závazku, vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení soud v souladu s dohodou o narovnání stanovil dnem , datum, (jedná se o prodlení s první splátkou, když žádná nebyla žalovaným uhrazena). (výrok I)16. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť v důsledku narovnání stran nelze pro zánik zbylé části předešlého dluhu tento nárokovat. Jinými slovy dohoda o narovnání zcela nahradila původní smlouvu o spotřebitelském úvěru a stala se jediným právním titulem ve věci.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 67,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (podání s datem , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III)18. Co se týče úkonu – vyjádření ze dne , datum, pak soud nárok na náhradu nákladů řízení v souvislosti s uvedeným úkonem nepřiznal. Podání bylo učiněno na výzvu soudu, neboť měl soud za to, že nejsou dostatečně vykresleny okolnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti a tím doložení platného sjednání úvěrové smlouvy by měly být žalobkyní dostatečně tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, v opačném případě, kdy tyto skutečnosti doloženy nejsou, vede to k částečnému či úplnému zamítnutí žaloby. Soud je tedy toho názoru, že informace, k jejichž sdělení byla žalobkyně soudem vyzvána, měly být tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, jedná se o doplnění návrhu, který je subsumován již pod úhradou za samotné podání žalobního návrhu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, proto za něj soud náhradu nepřiznal.19. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal pod