3 C 86/2025-21 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobce zdůvodnil tak, že s žalovaným uzavřel dne , datum, písemnou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku do , datum, . Zápůjčka nebyla úročená. Žalovaný však v termínu splatnosti částku nevrátil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. Jelikož strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech důkazů dospěl k následujícímu skutkovému stavu:Žalobce dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu, na základě které mu zároveň v hotovosti poskytl částku 50 000 Kč (smlouva). Strany se dohodly na vrácení částky do , datum, (smlouva). Žalovaný neprokázal, ani nevyplynulo z předložených listin, že by na dluh do dne rozhodnutí cokoliv uhradil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradu dluhu (výzva z , datum, , podací lístek).4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citované zákonné ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobce je důvodný. V dané věci uzavřel žalobce s žalovaným písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do , datum, . Smlouva byla shledána platnou. Žalovaný do dne rozhodnutí na dluh nic neplnil. Jelikož žalovaný své závazky dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobce za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v 50 000 Kč.6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení.7. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 11 300 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.9. Vzhledem k tomu, že soud nesprávně rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek, tak samostatným rozhodnutím soud tuto povinnost zrušil a zároveň opravil výši přiznaných nákladů.