9 C 163/2025-24 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 16 571 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 571 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaná na odběrném místě , Anonymizováno, na adrese , adresa, odebírala na základě smlouvy s dodavatelem elektřinu, avšak smluvní vztah byl k datu 29. 5. 2024 ukončen. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaná žalobkyni v rozporu s § 49 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném a účinném znění, (dále jen EZ), neumožnila demontáž elektroměru. K odběru elektřiny od ukončení smlouvy nemělo nadále docházet, avšak žalovaná neumožnila odpojení elektroměru a odebírala elektřinu od data 30. 5. 2024 až do data 8. 10. 2024, kdy byla provedena demontáž elektroměru. Jednáním žalované došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Neoprávněný odběr byl žalované vyúčtován fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 11. 2024 znějící na částku 16 571 Kč splatnou dne 25. 11. 2024, přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno na základě získaných hodnot z elektroměru, kdy rozdíl mezi konečným stavem ke dni skončení smluvního vztahu a zjištěným stavem ke dni 8. 10. 2024 činil 0,221 MWh elektřiny za období od 30. 5. 2024 do 8. 10. 2024. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb., když žalobkyně měla nárok nejen na částku za neoprávněně provedený odběr, ale rovněž také na škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech ve výši 10 858 Kč a DPH ve výši 21 % odpovídající částce ve výši 2 876,03 Kč. Žalovaná nic neuhradila ani po doručování výzvy ze dne 15. 1. 2025.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 24. 7. 2025.Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 7. 2025 č.j. 9 C 163/2025-19 byli žalobkyně i žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne 24. 7. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že žalobkyně i žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 8. 10. 2024 zjistil, že dne 8. 10. 2024 byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaná nebyla této kontrole přítomna, ale byl přítomen správce domu , Anonymizováno, . Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od 30. 5. 2024 do 8. 10. 2024, kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Z podkladů pro výpočet výše škody bylo zjištěno, že výpočet žalobkyní požadované částky vycházel z vypočtené spotřeby podle hlavního jističe a rozdílem vypočtenou spotřebou a změřenou spotřebou elektroměrem ze dne 8. 10. 2024, přičemž bylo zjištěno, že množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno na základě získaných hodnot z elektroměru, kdy rozdíl mezi konečným stavem ke dni skončení smluvního vztahu a zjištěným k datu 12. 8. 2024 činil 0,221 MWh elektřiny za období od 30. 5. 2024 do 8. 10. 2024. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb., když žalobkyně měla nárok nejen na částku za neoprávněně provedený odběr, ale rovněž také na škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech ve výši 10 858 Kč a DPH ve výši 21 % odpovídající částce ve výši 2 876,03 Kč. Dluh vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 EZ. Neoprávněný odběr byl žalované vyúčtován fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 11. 2024 znějící na částku 16 571 Kč splatnou dne 25. 11. 2024 s tím, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za neoprávněný odběr elektřiny výzvou ze dne 15. 1. 2025 (včetně poštovního podacího archu), v níž jej upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná na odběrném místě na adrese , adresa, , , Anonymizováno, odebírala na základě smlouvy s dodavatelem elektřinu, avšak smluvní vztah byl k datu 29. 5. 2024 ukončen. K odběru elektřiny od ukončení smlouvy nemělo nadále docházet, avšak žalovaná neumožnila odpojení elektroměru a odebírala elektřinu od data 30. 5. 2024 až do data 8. 10. 2024, kdy byla provedena demontáž elektroměru. Jednáním žalované došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Neoprávněný odběr byl žalované vyúčtován fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 11. 2024 znějící na částku 16 571 Kč splatnou dne 25. 11. 2024. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 NOZ. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 1 400 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.)