14 C 12/2026-20 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Návrhem ze dne , datum, se žalobce domáhal zrušení výživného pro žalovanou 1) a žalovaného 2) u obou od , datum, , neboť oba ukončili přípravu na budoucí zaměstnání a začali pracovat.Žalovaná 1) s návrhem plně souhlasila s tím, že nyní je zaměstnána na pozici nutriční terapeut u , adresa, a je schopna se samostatně živit.Žalovaný 2) s návrhem plně souhlasil, neboť je zaměstnán ve firmě , právnická osoba, . a je schopen sám se živit.V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že naposled bylo výživné pro žalovanou 1) i žalovaného 2) upraveno rozsudkem , adresa, ze dne , datum, , č.j. Nc 65/2017-50 v s právní mocí od , datum, ve spojení s rozsudkem , adresa, ze , datum, , čj. , spisová značka, s právní mocí od , datum, , kterým byl žalovaný povinen přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované 1) měsíčně částkou , částka, a na výživu tehdy nezletilého žalované 2) měsíčně částkou , částka, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství (citované rozsudky). Nespornými tvrzeními účastníků dle § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že oba žalovaní ukončili přípravu na budoucí povolání a jsou od února 2026 schopni se samostatně živit.Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. platí výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že návrh žalobce je důvodný, neboť oba žalovaní jsou od , datum, schopni se samostatně živit, a proto bylo výživné v souladu s návrhy obou stran zrušeno.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, když žalobce nezaslal výzvu k plnění.