14 C 308/2025-25 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalovaný se domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím uvedeném ve výroku rozsudku. K důvodům žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 22. 2. 2025 smlouvu o nájmu bytové jednotky, kterou se zavázal přenechat žalovanému k bydlení bytovou jednotku č. , Anonymizováno, umístěnou v budově čp. , Anonymizováno, , v obci a k.ú. , adresa, a žalovaný se zavázal za to hradit nájemné 9 500 Kč měsíčně a zálohy za služby 3 130 Kč. Nájem skončil dohodou stran k 11. 7. 2025 a žalovaný dluží za období do 11. 7. 2025 12 300 Kč, když tento dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se dluh splatit ve dvou splátkách, první 6 000 Kč se splatností do 31. 8. 2025 druhá 6 300 Kč se splatností do 30. 9. 2025. Žalovaný splátky nezaplatil, ačkoliv byl upomínán i předžalobní výzvou.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, vymezené v budově , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , vše v obci a katastrální území , adresa, (výpis z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, ). Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem bylo sjednáno, že žalobce přenechá žalovanému bytovou jednotku uvedenou shora k zajištění bytových potřeb na dobu určitou od 1. 3. 2025 do 30. 9. 2025 a žalovaný se zavázal za to, žalobci platit nájemné 9 500 Kč měsíčně a zálohy na služby 3 130 Kč (včetně internetu), splatné vždy do každého 28. dne v měsíci, který předchází měsíci, za který je nájemné hrazeno. (Smlouva o nájmu bytové jednotky ze dne 22. 2. 2025). Žalobce předal žalovanému byt k užívání 22. 2. 2025 (Předávací protokol). Žalovaný vůči žalobci uznal svůj dluh vzniklý z titulu Smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 22. 2. 2025 do výše 12 300 Kč vzniklý do 11. 7. 2025, a tento se zavázal zaplatit žalobci ve splátkách – první 6 000 Kč se splatností do 31. 8. 2025 a druhá 6 300 Kč se splatností do 30. 9. 2025. (Uznání dluhu a dohoda o splácení dlužné částky). Žalovaný odevzdal žalobci byt 11. 7. 2025. (Předávací protokol-pronájem Ukončení). Žalovaný byl vyzýván žalobcem k zaplacení dluhu před podáním žaloby (Předžalobní upomínka včetně podacího lísku).Soud hodnotil listinné důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že listiny prokazují tvrzení žalobce, neboť zjištění z nich učiněná vzájemně korespondují. Smlouva o nájmu bytové jednotky prokazovala právní důvod dluhu mezi účastníky, který byl také s výší dluhu 12 300 Kč uveden v písemném prohlášení žalovaného dle § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Díky uznání dluhu dle § 2053 o.z. měl soud za to, že dluh žalovaného v rozsahu 12 300 Kč vůči žalovanému trvá, neboť v řízení nevyšlo najevo, že by tento dluh po 11. 7. 2025 zanikl. Výše uznaného dluhu také neodporovala výši nájemného za dobu trvání nájmu od 1. 3. 2025 do 11. 7. 2025.Podle § 2201 z.č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že strany uzavřely nájemní smlouvu dle § 2201 o.z. ve spojení s ust. § 2235 a násl. o.z., podle které vznikla žalovanému povinnost hradit žalobci nájemné a služby za plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaný však své povinnosti neplnil, když nadále dluží z tohoto titulu 12 300 Kč. Jelikož dluh neuhradil ani v termínu splatnosti jednotlivých splátek, ocitl se dnem následujícím v prodlení a žalobci vznikl dle § 1970 o.z. také nárok na úroky z prodlení 11,5 % ročně ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 300 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce.Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.