14 C 321/2025-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 60 % měsíčně z částky 19 000 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedl, že dne 7. 9. 2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému částku 38 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci zaplatit do 20. 12. 2022. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením dluhu, bylo mezi stranami smluven úrok z prodlení ve výši 60 % měsíčně z 19 000 Kč, přestavující 11 400 Kč měsíčně. Zápůjčka nebyla vrácena a žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že se žalobce jako zapůjčitel zavázal žalovanému jako vydlužiteli přenechat 38 000 Kč převedeném na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných splátkách po 19 000 Kč, splatných vždy k 20 dni v měsíci počínaje říjnem roku 2022. V případě prodlení žalovaného s vrácením dluhu, byl sjednán úrok z prodlení ve výši 60 % měsíční splátky zápůjčky za každý započatý měsíc prodlení. (Smlouva o zápůjčce peněz ze dne 7. 9. 2022)Žalobce poukázal žalovanému částku 38 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne 7. 9. 2022 (potvrzení o platbě, zpráva banky ze dne 9. 1. 2026).Ačkoliv žalobce vyzýval žalovaného k vrácení dluhu, žalovaný na dluh ničeho nezaplatil (předžalobní výzva ze dne 8. 12. 2025 ve spojení s podacím archem).Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je „o.s.ř.“) a konstatoval, že zjištění učiněná z listin prokazovala jak uzavření smlouvy mezi účastníky, tak poskytnutí peněžních prostředků žalobcem. Soud neměl pochybnosti o vůli účastníku uzavřít smlouvu o zápůjčce prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, ve stejný den jako byla podepsána smlouva 7. 9. 2022, a to s poznámkou obsahující jméno žalobce. (zjištění ze zprávy banky ze dne 9. 1. 2026).Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobcem a žalovaným byla přenecháním částky 38 000 Kč uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému zastupitelnou věc (peníze) a žalovaný se zavázal po čase věc vrátit, to je do 20. 10. 2022 první splátku ve výši 19 000 Kč a do 20. 11. 2022 druhou splátku ve výši 19 000 Kč. Nevrátil-li žalovaný tyto peníze v termínech splatnosti, ocitl od 21. 10. 2022 dle § 1968 o.z. v prodlení s úhradou 19 000 Kč a následně od 21. 11. 2022 v prodlení již s úhradou celého dluhu 38 000 Kč. Nárok žalobce na zaplacení jistiny 38 000 Kč byl v souladu se smlouvou, a proto soud v této části žalobě vyhověl.Požadoval-li žalobce smluvené úroky z prodlení ve výši 60 % měsíčně z částky 19 000 Kč od 21. 12. 2022, což do dne předcházejícímu podání žaloby 17. 12. 2025 představovalo kapitalizovanou částku 409 650,41 Kč (tj. 11 400 Kč měsíčně x 12 – 136 800 Kč ročně / 365 – 374,79 x počet dní 1093 v období od 21. 12. 2022 do 17. 12. 2025), převyšovala tato částka o 371 650,41 Kč jistinu ve výši 38 000 Kč. Žalobce otálel s uplatněním svého práva na zaplacení dluhu, neuváděl důvody svého otálení, a proto soud dle § 1805 odst. 2 o.z., jenž dopadá i na úroky z prodlení, přiznal žalobci za dobu do podání žaloby na úrocích z prodlení jen tolik, kolik činila jistina 38 000 Kč a ve zbývající části pro 371 650,41 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.Podle § 1805 odst. 2 o.z. i podle smlouvy však nadále náleží žalobci úroky z prodlení ode dne podání žaloby od 18. 12. 2025. Při právním posouzení nároku na úroky z prodlení ve výši 11 400 Kč měsíčně od 18. 12. 2025 při prodlení s vrácením jistiny 38 000 Kč, je takto smluvená výši úroků z prodlení odpovídající sazbě 360 % ročně, bez smluvní limitace, ve spojení s již přiznanými úroky z prodlení do podání žaloby ve výši jistiny 38 000 Kč, v hrubém nepoměru jak k jistině, tak i úrokové sazbě za spotřebitelské úvěru v době sjednání smlouvy 9,66 % ročně (ČNB ARAD) i k zákonné úroková sazba z prodlení 11,5 % ročně. Výše úroků z prodlení se až od podání žaloby od 18. 12. 2025, právě díky již přiznaným úrokům z prodlení ve výši 38 000 Kč do 17. 12. 2025, příčí dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z. Dle § 588 o.z. soud k této neplatnosti přihlédl z moci úřední, a proto od 18. 12. 2025 žalobci nevzniklo právo na smluvené úroky z prodlení. Současně žalobci vznikl v době od podání žaloby nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 11,5 % ročně a soud tyto úroky z prodlení přiznal žalobci dle § 1970 o.z. výrokem I tohoto rozsudku. Domáhal-li se žalobce přiznání úroků z prodlení nad tuto výši (tj. úroky z prodlení ve výši 348,5 % ročně z částky 38 000 Kč od 18. 12. 2025 do zaplacení), byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta, neboť se nárok odvíjel od neplatného ujednání.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého by měl při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí převažující úspěch žalovaný, avšak jemu náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.