11 C 382/2015-90 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení částky 65 747,56 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. 2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení dle § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přerušeno do doby než bude rozhodnuto o úpadku žalovaných. 3. Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníků (žalovaných) a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenční soud pravomocně usnesením vzal na vědomí splnění oddlužení ([datum]) a dále usnesením pravomocně osvobodil dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek ([datum]). 4. Podáním doručeným soudu dne [datum] (dříve, než soud začal jednat ve věci samé) vzala žalobkyně s ohledem na výsledek insolvenčního řízení (osvobození žalovaných od placení pohledávek) podanou žalobu zpět. <i>5. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 věta prvá citovaného ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.</i> 6. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět před zahájením jednání ve věci, soud řízení v souladu s citovaným zákonným ustanovením zastavil, aniž by zkoumal stanovisko žalovaných k uvedenému zpětvzetí (ust. § 96 dost. 3, 4 o. s. ř.). 7. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl dle ust. § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, podle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. 8. S ohledem na to, že žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 485 Kč, soud vrácení soudního poplatku ve shodě se shora citovaným ustanovením ve výši 1 485 Kč přiznal. 9. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, soud neshledal procesní zavinění zastavení řízení na straně žalovaných. Soud se naopak domnívá, že vzhledem k důvodu podání návrhu na zastavení řízení žalobkyní (osvobození od placení pohledávek v rámci insolvenčního řízení), zastavení řízení nezavinil žádný z účastníků. 10. Pokud by snad žalobkyně náhradu nákladů řízení účtovala, soud na vysvětlenou uvádí, že i kdyby snad soud shledal zavinění na straně žalovaných, tak by stejně nemohl uložit povinnost nahradit náklady řízení žalovaným, neboť účinky osvobození od placení dluhů podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona se vztahují i na příslušenství pohledávky žalobkyně včetně dosud nepřisouzeného nároku na náhradu nákladů řízení (srovnej rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat (srovnej rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pohledávka žalobkyně (včetně nepřisouzené náhrady nákladů řízení) má tak povahu naturální obligace a v soudním řízení ji tak nelze přiznat. Soud by proto v souladu s ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemohl přiznat nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Opačný postup by postrádal smysl a účel oddlužení jako sanační formy řešení úpadku (srovnej usnesení [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] a [ústavní nález]).