111 EC 894/2011-107 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 299 297,20 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zůstatku poskytnutého úvěru ze dne [datum]. 2. Soud ve věci rozhodl dne 22. 1. 2015 rozsudkem č. j. 111 EC 894/2011-66 o povinnosti žalované dlužnou částku žalobkyni uhradit. Rozsudek byl žalované doručen do vlastních rukou dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná odvolání do části rozsudku týkající se lhůty k plnění (požádala o splátky). 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět, neboť byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno oddlužení. Další řízení tak žalobkyně shledala nehospodárným. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo účastníkům řízení odvolacím soudem, kterému byla mezitím věc předložena k rozhodnutí o odvolání, oznámeno jeho přerušení do pravomocného skončení insolvenčního řízení žalované. Insolvenční řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] bylo totiž rozhodnuto o úpadku žalované a povoleno oddlužení. 5. Usnesením s právní mocí dne [datum] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení a následně pak usnesením s právní mocí dne [datum] žalovanou osvobodil od placení dosud neuspokojených pohledávek. 6. Usnesením č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] zastavil odvolací soud odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání ze strany žalované. <i>7. Podle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela.</i> <i>8. Podle ustanovení § 96 odst. 2 občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.</i> 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět poté, co soud ve věci rozhodl, avšak rozsudek dosud nenabyl právní moci, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil a současně zrušil citovaný rozsudek ve smyslu věty druhé odstavce druhého ust. § 96 o.s.ř., a to vše za současného souhlasu žalované s takovým postupem (ust. § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). 10. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, soud neshledal procesní zavinění zastavení řízení na straně žalobkyně ani žalované, a to vzhledem k důvodu podání návrhu na zastavení řízení žalobkyní. Nicméně i kdyby snad soud shledal zavinění na straně žalované, tak by stejně nemohl uložit povinnost nahradit náklady řízení žalované, neboť účinky osvobození od placení dluhů podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona se vztahují i na příslušenství pohledávky žalobkyně včetně dosud nepřisouzeného nároku na náhradu nákladů řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 ICdo 62/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 a ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Pohledávka žalobkyně (včetně nepřisouzené náhrady nákladů řízení) má tak povahu naturální obligace a v soudním řízení ji tak nelze přiznat. Soud proto v souladu s ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Opačný postup by postrádal smysl a účel oddlužení jako sanační formy řešení úpadku (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2605/15 a II. ÚS 3767/14).