14 C 22/2014-357 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění připuštěné změny žaloby ze dne [datum], se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná [číslo] je vlastníkem dále uvedených nemovitých věcí – pozemků, resp. jejich částí. Žalobu odůvodnila tím, že je evidovanou právnickou osobou a je součástí [název církve] [název církve], která je registrovanou církví. Proto je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMV“). Žalobkyně je právní nástupkyní právnických osob„ [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]“ a„ [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]“ (dále také„ [název kláštera] [název kláštera] v [obec]“). [právnická osoba] [číslo] je v katastru nemovitostí označena jako vlastník následujících nemovitostí: pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [název katastrálního území] a pozemku parc. [číslo] v [název katastrálního území]. Části těchto pozemků byly alespoň po část rozhodného období podle § 1 ZMV ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně. Vlastnictví k uvedeným pozemkům měla žalovaná [číslo] nabýt na základě kupních smluv od [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], jehož právním nástupcem je žalovaná [číslo] Tyto převody vlastnictví žalobkyně považuje za absolutně neplatné pro rozpor s § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), když podle tohoto ustanovení nebylo možné převádět majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Podle § 18 odst. 1 ZMV se proto žalobkyně domáhá určení vlastnictví státu. Žalobkyně se tak domáhala určení, že žalovaná [číslo] je vlastníkem: části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahují pozemkové parcely pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo] a parc. č. kat. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahují pozemkové parcely pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo] a parc. č. kat. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahují pozemkové parcely pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo] a parc. č. kat. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahuje pozemková parcela pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo] zapsaná v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahuje pozemková parcela pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo] zapsaná v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do které zasahují pozemkové parcely pozemkového katastru parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo], parc. č. kat. [číslo] a parc. č. kat. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], do které zasahuje pozemková parcela pozemkového katastru parc. č. kat. 551 zapsaná v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec]. 2. Pokud jde o způsobenou majetkovou křivdu, k tomu žalobkyně uvedla, že tuto není nutné v tomto soudním řízení prokazovat, soud k tomu ani není věcně působný. Pokud soud určí vlastnické právo státu, umožní to žalobkyni podat výzvu k vydání nemovitosti, kde již bude nutné uvést, v čem žalobkyně spatřuje křivdu. Majetková křivda se přezkoumává ve správním řízení vedeném u Státního pozemkového úřadu. Přesto uvedla, že v daném případě se jedná o křivdu dle § 5 písm. a) ZMV, tj. odnětí věci bez náhrady, příp. v důsledku skutečnosti dle § 5 písm. k ) ZMV, tedy. převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. O existenci křivdy svědčí zápis v knihovních vložkách o zamýšleném převzetí podle zákona č. 142/1947 Sb. K odepsání z knihovní vložky již nedošlo, což byla tehdejší běžná praxe vzhledem k tomu, že od roku 1951 neplatil intabulační princip. Poukázala na dvě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, kterými byly žalobkyni jako oprávněné osobě vydány pozemky, které byly původně zapsány na stejné vložce zemských desek jako předmětné pozemky a které původně vlastnil [právnická osoba] [právnická osoba] v [obec]. Právní předchůdce byl církevní právnickou osobou a součástí [název církve] [název církve]. Ke sloučení s právním předchůdcem žalobkyně došlo na základě vnitrocírkevních předpisů. 3. Žalovaná [číslo] se k žalobě vyjádřila tak, že její právní předchůdce – [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] převedl předmětné pozemky na žalovanou [číslo] kupními smlouvami. Pozemkový fond ČR při prověřování předmětných pozemků dle § 29 zákona o půdě a při následném převodu pozemků postupoval v souladu s platnými právními předpisy, pozemky byly řádně prověřeny a zveřejněny dle § 15 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Žalobkyně mohla uplatnit svá práva přinejmenším formou námitky. Žalobkyně neuvádí, k jakým konkrétním pochybením při uzavírání smluv došlo. Dále má za to, že žalované [číslo] jako nabyvatelce v dobré víře by měla být poskytnuta ochrana. Poukázala na to, že účelem ZMV bylo zmírnění následků křivd vzniklých v minulosti oprávněným osobám, ale jeho účelem jistě nebylo způsobení křivd třetím osobám, na které byl ještě před účinností ZMV v dobré víře převeden pozemek z majetku státu v souladu s platnými právními předpisy. ZMV počítá s finanční náhradou za majetek, který již nelze vydat. Pokud žalobkyni není z objektivních důvodů možné vydat požadované pozemky, má žalobkyně možnost požádat dle ZMV o poskytnutí finanční náhrady za pozemky. Navrhla žalobu zamítnout. Následně vznesla otázku, která organizační složka státu by měla za stát v tomto řízení jednat, když jsou možné dva závěry. Buď by bylo určení vlastnictví státu v tomto sporu deklaratorním rozhodnutím, v takovém případě by měla být příslušná organizační složka, která byla příslušná hospodařit s daným majetkem předtím, než mělo dojít k neplatnému převodu. Nebo se jedná o rozsudek konstitutivní povahy, kterým by stát nabyl vlastnictví, a pak by v těchto řízeních měl za stát jednat [název úřadu] [název úřadu] [název úřadu] [název úřadu] [název úřadu] [název úřadu] [název úřadu] dle § 10 a § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 4. Žalovaná [číslo] se k žalobě vyjádřila tak, že předmětné pozemky nakoupila v dobré víře od Pozemkového fondu ČR ve veřejném nabídkovém řízení a tyto již plně uhradila. Její činnost je zemědělství. Tyto pozemky zemědělsky obhospodařuje již od roku 1991, užívá je jako louky a pastviny pro své stádo dobytka, dále na nich pěstuje plodiny na krmení. Pozemky původně užívala na základě nájemních smluv s Pozemkovým fondem. Své vlastnictví vnímá jako oprávněné. Žalobkyně neuvádí konkrétní pochybení, ke kterému mělo při prodeji dojít. Je přesvědčena, že pozemky nebyly převedeny v rozporu se zákonem. Není vyloučeno, že stát mohl při prodeji pozemků pochybit. Domnívá se, že pro tyto případy je uzákoněno finanční vyrovnání státu s církvemi a také existuje možnost, aby stát přenechal žalobkyni jako kompenzaci jiné pozemky. Ze zkušeností ví, že církve obecně na pozemcích nehospodaří, tyto pouze dále pronajímají. Uvedla, že vydáním jejích pozemků by bylo poškozeno její podnikání, případné rozhodnutí v její neprospěch by chápala jako novodobou křivdu. Namítla vydržení předmětných pozemků. Také uvedla, že žalobu považuje za rozpornou s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Následně uvedla, že z předložených zemských desek vyplývá, že veškerý uvedený majetek [právnická osoba] [právnická osoba] v [obec] byl zabrán již v roce 1919, v době první republiky, v rámci tehdejší pozemkové reformy. O tom svědčí záznam z [datum], podle kterého se poznamenává zabrání státem, a záznam z [datum], podle kterého se vymezuje poznámka záboru. K zestátnění majetku tedy nedošlo v rozhodném období dle ZMV. Také uvedla, že je nepravděpodobné, že by [ulice] církev uzavírala v roce 1945 tě