14 C 418/2020-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 856 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 3 456 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě, kdy mu zaslala 4 upomínky, za každou upomínku žalobkyně požaduje v souladu s obchodními podmínkami zaplatit 100 Kč, tj. celkem za upomínky 400 Kč (tyto částky vyúčtovala čtyřmi fakturami vystavenými od [datum] do [datum]). Žalovaný dlužné částky neuhradil. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné faktury za elektřinu. Soud podle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektřina, přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že smlouva se řídí též všeobecnými podmínkami poskytování služeb. Předmětem smlouvy, ve spojení s všeobecnými podmínkami, byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a závazek žalovaného hradit za dodávky elektřiny cenu stanovenou v ceníku žalobkyně. [příjmení] elektřiny měla být vyúčtována daňovými doklady, které budou splatné do 14 dnů od vystavení. Ve smlouvě bylo též sjednáno, že zákazník je povinen zaplatit poplatek 100 Kč za každou jednotlivou upomínku k zaplacení. Totéž bylo uvedeno v čl. IV. odst. 9 písm. d) všeobecných podmínek. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne [datum] na částku 3 456 Kč, která byla splatná dne [datum]. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, za které požadovala zaplatit poplatek. Zaslání upomínek z žádného předloženého důkazu nevyplývá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání těchto skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Pro úplnost soud uvádí, že takové poučení soud poskytuje zásadně na jednání a pokud se účastník nedostaví k jednání, jde to k jeho tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaný elektřinu čerpal a jaké částky mu byly vyúčtovány. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení ceny za dodávku elektřiny s úrokem z prodlení tak soud shledal důvodným, proto žalobě v této části vyhověl. Důvodným však soud neshledal nárok na zaplacení požadovaných poplatků za upomínky. Mezi účastníky sice bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit poplatek 100 Kč za každou upomínku k zaplacení, avšak, jak je uvedeno výše, žalobkyně neprokázala, že upomínky žalovanému zaslala. Co do požadovaných poplatků v částce 400 Kč proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 3 456 Kč, to představuje 90 % z žalované částky, neúspěšná do částky 400 Kč, tj. 10 %, rozdíl činí 80 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 80 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaných, smlouvy o dodávce a vyplněním údajů z jednotlivých faktur, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 80 %, tj. 1 191 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.