22 C 219/2021-65 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 12. 2020 na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 2 439,87 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 15. 11. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] součástí které jsou také všeobecné podmínky a ceník. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému tzv. Audiotext služby, tedy hlasové telefonní služby obsahového charakteru, které jsou účtovány zvláštním tarifem (konkrétně žalovaný využil služby volání na speciálně zpoplatněná čísla). Žalovanému bylo poskytnutí služby vyúčtováno pod [číslo] ve výši 270 Kč. Dále žalovaný využil službu volání na informační/asistenční služby, za což mu žalobkyně vyúčtovala pod [číslo] částku ve výši 339,04 Kč, pod [číslo] částku ve výši 983,22 Kč a pod [číslo] částku ve výši 847,61 Kč. Žalovaný cenu poskytnutých služeb neuhradil, a žalobkyně se po něm proto domáhá zaplacení částky v celkové výši 2 439,89 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal po celou dobu neaktivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Mezi účastníky byla dne 15. 11. 2018 uzavřena účastnická o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému tzv. Audiotext služby, tedy hlasové telefonní služby obsahového charakteru, které jsou účtovány zvláštním tarifem (konkrétně žalovaný využil služby volání na speciálně zpoplatněná čísla). Žalovanému byla za poskytnutí služby vyúčtována pod [číslo] částka ve výši 270 Kč. Dále žalovaný využil službu volání na informační/asistenční služby, za což mu žalobkyně vyúčtovala pod [číslo] částku ve výši 339,04 Kč, pod [číslo] částku ve výši 983,22 Kč a pod [číslo] částku ve výši 847,61 Kč. Žalovaný cenu poskytnutých služeb neuhradil, minimálně v řízení nic takového netvrdil a neprokázal. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto následovně. 8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (účastnická smlouva) na základě které byl žalovaný oprávněn užívat kromě služeb elektronických komunikací užívat také služby třetích stran, kterými jsou mimo jiné také tzv. Audiotext služba a volání na informační a asistenční služby. Žalovaný služby žalobkyně, k jejichž hrazení se zavázal, řádně a včas neuhradil, a proto se ve smyslu § 1970 o. z. ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu a žalobkyně má proto právo také na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 439,87 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.