22 C 85/2021-61 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 14. 11. 2016, a účastnických smluv [číslo] ze dne 28. 11. 2016 k telefonnímu číslu [tel. číslo], [číslo] ze dne 28. 11. 2016 k telefonnímu číslu [tel. číslo], a [číslo] ze dne 14. 11. 2016 k TV číslu [anonymizováno], uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [anonymizováno] [právnická osoba], jejichž součástí byla koupě koncového zařízení, přičemž byla vždy uhrazena pouze část kupní ceny, a zaplacení jejího zbytku bylo dohodnuto ve splátkách. Splátky měly být hrazeny na základě měsíčního vyúčtování služeb, a bylo také sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou vyúčtování, je žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalovanému celou zbývající část kupní ceny. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal po celou dobu neaktivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [anonymizováno] [právnická osoba], byla dne 14. 11. 2016 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací. Strany dále uzavřely dne 28. 11. 2016 účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], jejíž součástí byla koupě koncového zařízení, Samsung Galaxy J3 ([číslo]) [anonymizováno] – černý, a to za kupní cenu 2 301 Kč s tím, že žalovaný jako kupující uhradí 921 Kč a zbývající částka za cenu zařízení byla rozložena mezi 23 splátek ve výši 60 Kč. Dále byla uzavřena dne 28. 11. 2016 účastnická smlouva [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], jejíž součástí byla koupě koncového zařízení, Samsung Galaxy J3 ([číslo]) [anonymizováno] – bílý a to za kupní cenu 2 301 Kč s tím, že žalovaný jako kupující uhradí 921 Kč a zbývající částka za cenu zařízení byla rozložena mezi 23 splátek ve výši 60 Kč. Dne 14. 11. 2016 byla dále uzavřena účastnická smlouva [číslo] k TV číslu [anonymizováno], jejíž součástí byla koupě koncového zařízení, IPTV STB Model 1, a to za kupní cenu 2 301 Kč s tím, že žalovaný jako kupující uhradí 1 Kč a zbývající částka za cenu zařízení byla rozložena mezi 23 splátek ve výši 100 Kč. Celková částka za nesplacené splátky byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] dne 27. 4. 20117, a to na částku s datem splatnosti do 11. 5. 2017. Žalovaný přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho, minimálně nic takového ve vztahu k řízení netvrdil ani neprokázal. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. 1. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat služeb elektronických komunikací, a dále celkem tři účastnické smlouvy, součástí kterých byla koupě koncového zařízení, které soud posoudil dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”. Součástí volního smluvního ujednání bylo sjednání zaplacení části kupní ceny předmětných zařízení v měsíčních splátkách dle jednotlivých vyúčtování se splatností celé ceny v případě ukončení smlouvy, což však žalovaný řádně a včas neučinil, a proto se ve smyslu § 1970 o. z. ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu a žalobkyně po něm oprávněně požaduje též zákonný úrok z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil cenu za zařízení zakoupených na splátky, k čemuž se výše uvedenými smlouvami zavázal, rozhodl soud tak, že mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 840 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), a z částky 200 Kč za účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.