29 C 370/2020-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši celkem 9 674 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Dlužnou částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 3 444 Kč, splatnou dne [datum] (elektřina), fakturou [číslo] na částku 2 771 Kč, splatnou dne [datum] (plyn), dále fakturou [číslo] na částku 3 159 Kč, splatnou dne [datum] (elektřina). Žalovaná však žalobkyni, ani přes písemnou upomínku dlužnou částku nezaplatila. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z této dlužné částky v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil následující. Z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], [číslo] dále z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], [číslo] dále z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalovaná se žalobkyní uzavřela smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu do odběrného místa výše uvedeného. Ze smlouvy o službách dodávky elektřiny a plynu soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel se zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn do uvedeného odběrného místa a žalovaná, jako odběratel, se zavázala za tuto službu hradit. Ze smluvních podmínek dodávky elektřiny a plynu, které byly součástí smluv, soud zjistil další obsah vztahu mezi nimi, zejména, že se žalovaná zavázala platit za dodávanou elektřinu a plyn cenu stanovenou podmínkami a sazbami žalobkyně a že dodanou elektřinu a plyn žalobkyně vyúčtuje odběrateli v daňovém dokladu, tj. faktuře, v níž bude uveden den splatnosti a způsob úhrady. Celková fakturovaná částka za spotřebu elektřiny a služeb činila 9 374 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje tedy částku ve výši 9 374 Kč a dále částku 300 Kč za upomínání (3x 100 Kč). Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, smlouvou o dodávce elektřiny a plynu podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, účinném ke dni uzavření smlouvy, a § 2079 a násl. občanského zákoníku, na základě které vznikla žalované, jako odběrateli, povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu a plyn žalobkyni. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětném období dodala elektřinu i plyn a žalovaná ji odebrala, cenu dodané elektřiny i plynu jí řádně vyúčtovala, avšak žalovaná svou povinnost zaplatit žalobkyni tuto cenu nesplnila, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni uplatněnou částku, a to se zákonným úrokem z prodlení. Soud při dokazování vycházel zejména z faktury, upomínky, smluv o sdružených dodávkách elektřiny i plynu a dalších listinných důkazů. 3. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 674 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 5. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odměrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. 6. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.