29 C 455/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 2 483 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky [značka ], typ [typ vozidla], [registrační značka], s počátkem pojištění ke dni [datum], na dobu neurčitou, předmětem smlouvy bylo [název pojištění] [anonymizována tři slova]. Žalovaný se pojistnou smlouvu zavázal platit běžné pojistné za jednotlivá pojistná období. Žalovaný však pojistné řádně a včas nehradil, z důvodu neplacení došlo dne [datum] k zániku pojištění. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužného pojistného. 2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu tak, jak je výše uvedeno. Žalobkyně upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě s upozorněním na možný zánik pojištění. Zánik pojištění byl následně žalovanému oznámen dopisem ze dne [datum]. Pojištění zaniklo dne [datum]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 7 071 Kč a bylo splatné za první pojistné období ve výši 3 535 Kč. Za dlužné období od [datum] do [datum] včetně činí dlužné pojistné částku 2 483 Kč. Soud při rozhodnutí věci vycházel z ustanovení zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud dále vycházel z provedených důkazů, zejména z pojistné smlouvy, oznámení o zániku pojistné smlouvy, upomínky, všeobecných pojistných podmínek a dalších listinných důkazů, ze kterých plyne, že žalovanému vznikl dluh na pojistném dle žaloby. Dlužná částka představuje poměrnou část dlužného pojistného za dlužné období do zániku smlouvy. Do prodlení se zaplacením pojistného se žalovaný dostal dne [datum] a od tohoto dne žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení do zaplacení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalobkyně uplatnila kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od [datum] do [datum] (tj. do podání žaloby v této věci) ve výši 156 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny, i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně. Soud přitom vycházel z pojistné smlouvy, předpisu pojistného, upomínky a dalších listinných důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 483 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 6. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.