29 C 501/2021-98 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 15 311,71 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet, současně žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč. Žalobkyně žalované poskytla dne [datum] úvěr č. [anonymizováno] ve výši 70 000 Kč, který byl vyplacen na běžný účet žalované. Žalovaná byla povinna úvěr hradit v měsíčních splátkách ve výši 1 177 Kč vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že úvěr měl být splacen ke dni [datum]. Žalovaná však následně úvěr nehradila řádně a včas (od splátky za [číslo]), žalobkyně pak dluh z úvěru dne [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění činí dlužná částka na jistině 62 786,41 Kč a nesplaceným úrokem z úvěru v kapitalizované výši částku 2 328,51 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru částečně průběžně na dlužnou částku hradila. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 15 311,71 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 303,21 Kč. Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena a žalobkyně se ji tak domáhala v této věci. Žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. 2. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. Žalovaná následně pouze nepodepsanými podáními sdělila soudu, že se k soudu nemůže dostavit, ale vzhledem ke své momentálně finanční a majetkové situaci žádá soud o možnost odkladu splátek, nemá žádné příjmy, kromě invalidního důchodu prvního stupně 4 651 Kč měsíčně, nyní je ve finanční tísni, navrhla odložení splátek do doby, kdy je bude schopna hradit, majetek nemá, bydlí v podnájmu, její výdaje na plyn, elektřinu a nájem činí 8 150 Kč měsíčně. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaná uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z účtu také čerpala, avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradila. Žalovaná se zavázala v úvěrové smlouvě k tomu, že čerpaný úvěr bude splacen do [datum]. Žalovaná však splátky úvěru nehradila řádně a včas a žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] na tuto skutečnost žalovanou upozornila a vyzvala jí k úhradě dluhu. Žalobou uplatněná částka se pak skládá z jistiny po splatnosti ve výši 15 311,71 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12,9 % z částky 14 077,80 Kč od [datum] do [datum], spolu se smluvním úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 15 311,71 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ve výši 8 646,51 od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 311,71 Kč od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 303,71 Kč za období od [datum] do [datum] (tj. do dne předcházejícímu dni zesplatnění). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně byl tak shledán jako oprávněný a odpovídající připojeným listinným důkazům. 4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smlouvy o poskytnutí úvěru, obchodních podmínek, přehledu plateb, předžalobní výzvy, výpisu z účtu a dalších důkazů založených ve spise. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující obchodního zákoníku č. 351/2013 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 5. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pro prodlení vzniklé po 1. 1. 2014 soud vycházel z úroku z prodlení stanoveném v nař. vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. Jiné náklady řízení ani žalobce nepožadoval. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně. 10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované ve splátkách dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to s ohledem na její aktuální majetkovou situaci (blížící se původní výši splátky, a to s ohledem na aktuální mimořádnou majetkovou situaci žalované; nižší splátky či jejich větší odklad by však již nepříznivě postihly žalobce, proto soud jako přiměřenou určil částku uvedenou ve výroku I. rozsudku, tj. min. 1 000 Kč měsíčně, ačkoliv žalobce navrhl splátky 1 500 Kč měsíčně), a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť i jedné splátky řádně a včas.