34 C 310/2020-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smlouva byla ukončena dne [datum]. Žalovaný byl povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení ([název zařízení] [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno]), které žalovaný převzal při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný zařízení nevrátil, proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k vrácení technického zařízení výzvou ze dne [datum], a výzvou právního zástupce ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v níž se žalovaný zavázal za poskytované služby elektronických komunikací (televizní vysílání, internet) platit žalobkyni sjednanou cenu. V rámci smlouvy si žalovaný pronajal technické zařízení [název zařízení] [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] Součástí smlouvy byly i zvláštní podmínky pro službu [název služby] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dle kterých byl žalovaný povinen po ukončení smluv vrátit technické zařízení ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Smlouva byla ukončena ke dni [datum], avšak žalovaný technická zařízení nevrátil. Pro případ nevrácení technického zařízení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každé zařízení. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k vrácení technického zařízení výzvou ze dne [datum], a výzvou právního zástupce ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum]. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., na základě které žalobkyně pronajala žalovanému technické zařízení, které měl žalovaný po ukončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni ve lhůtě 10 dnů od jeho ukončení. Žalovaný porušil smluvní povinnost, když zařízení ve stanovené lhůtě nevrátil, a proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Smluvní pokuta a její pevná výše byla sjednána přímo ve smlouvě, tudíž smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána v souladu s § 2048 o. z. Tím, že žalovaný neuhradil smluvní pokutu ve lhůtě určené v předžalobní výzvě, do [datum], ocitl se dnem následujícím v prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.