34 C 379/2020-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se dne [datum] přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek, který činí 135 Kč měsíčně, však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], celkem v částce 540 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 5. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 7. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. Podle ust. § 1970 odst.1 z.č.89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil 540 Kč za období [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok]. Žalobkyni zároveň vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta, neboť tyto náklady nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu ust. § 142 odst.1 o.s.ř. S ohledem na nálezovou judikaturu Ústavního soudu, konkrétně nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12, který se týká přímo problematiky nákladů řízení uplatňovaných žalobkyní, soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů spočívajících v zastoupení žalobce advokátem (mimosmluvní odměny, režijního paušálu a náhrady DPH), protože tyto náklady nelze s ohledem na citovanou judikaturu považovat za náklady účelně vynaložené. V tomto směru tedy soud zohlednil požadavek setrvat u rozhodnutého plynoucí z ustanovení ust. § 13 nového občanského zákoníku, neboť nemá důvod se od závěrů Ústavního soudu odchýlit. Soud přiznal žalobkyni náklady, které by vynaložila, nebýt zastoupena advokátem, neboť podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Při určení výše této náhrady soud postupoval podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst.1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobkyni přiznaná částka 200 Kč tudíž představuje paušálně určenou náhradu hotových výdajů za sepis žaloby a výzvu. 14. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 15. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.