7 C 267/2021-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaný v době od [datum] po ukončení smlouvy o dodávce zemního plynu do [datum], neoprávněně odebírala zemní plyn na odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný odebral zemní plyn ve shora uvedené hodnotě. Žalovaný neuhradil za odebraný plyn za předmětné období ani po písemných upomínkách, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na soud. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Žalobce se k jednání konaném dne [datum] omluvil. 4. Dle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch zákazníka nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván. 5. Povedeným dokazováním bylo prokázáno, že obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky na odběrné místo [ulice a číslo], [obec] ke dni [datum], jak vyplynulo žádosti o ukončení distribuce plynu, oznámením o neoprávněném odběru. Žalovaný, však nadále odebíral zemní plyn v odběrném místě z vlastnictví žalobce- provozovatele distribuční sítě. Žalovaný odebíral v souladu s § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. od [datum] do [datum], jak bylo zjištěno z protokolu vyžádaného odečtu ze dne [datum], oznámením o neoprávněném odběru plynu ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum]. Soud po provedeném dokazování shledal nárok žalobce, jako zcela oprávněný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně odebíral zemní plynu dle § 74 odst. 1 zákona 458/2000 Sb. Soud v průběhu řízení zkoumal množství neoprávněného odběru plynu a výši škody. Výše škody byla stanovena jako rozdíl mezi konečným stavem na měřícím zařízení ke dni ukončení smlouvy o odběru zemního plynu a kdy došlo k ukončení neoprávněného odběru. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný odebral neoprávněně zemní plyn v rozsahu v hodnotě 1 535,79 Kč. Žalovanému byla dlužná částka řádně vyúčtována, jak bylo potvrzeno fakturou ze dne [datum]. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaný byl se zaplacením dlužné částky v prodlení, neboť mu neuhradil do stanoveného termínu řádně a včas tj. [datum], a proto soud přiznal žalobci právo i na úroky z prodlení v souladu s žalobou. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 8. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch proti žalovanému, proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 5 119 Kč. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 1.000 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 9. Lhůtu k plnění soud uložil v délce tří dnů po právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.