70 C 379/2020-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2020 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 16 252 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 4. 2018 spolu právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Úvěr, včetně poplatku za poskytnutí úvěru, celkem tedy 18 060 Kč, měl být splacen nejpozději do 23. 5. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Jejím předmětem byla bližší úprava práv a povinností účastníků při uzavírání úvěrových smluv. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného či jiný způsob určení identifikace žalovaného při jejím podpisu a ani z ní není seznatelný způsob jejího uzavření. 4. Z jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž společnost [právnická osoba] se měla zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se částku 15 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v souhrnné výši 3 060 Kč (celkem tedy 18 18 060 Kč) zavázal poskytovateli úvěru vrátit do 23. 5. 2018 Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného či jiný způsob určení identifikace žalovaného při jejím podpisu a ani z ní není seznatelný způsob jejího uzavření. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 30. 4. 2018 soud zjistil, že dne 23. 4. 2018 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 15 000 Kč. 6. Z faktury [číslo] ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že tato byla vystavena společností [právnická osoba] na vrub žalovaného, a to na částku 18 060 Kč se splatností 23. 5. 2018. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, uzavřené mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v přílohách této smlouvy. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, vč. podacího archu, soud zjistil, že jím společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni coby postupníka. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 7. 2020, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to nejpozději do 17. 7. 2020. 10. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 5. 2021 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] byl veden na osobu [celé jméno žalovaného], RČ [číslo]. 11. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč. Soud však nemá za prokázané, že se tak stalo na základě rámcové smlouvy [číslo] ze dne 23. 4. 2018, ani jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 4. 2018, neboť nemá za prokázané, že tyto smlouvy byly uzavřeny, když neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného či jiný způsob určení identifikace žalovaného při jejich podpisu a ani z nich není seznatelný způsob jejich uzavření. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni. Žalovaný byl prokazatelně vyzván žalobkyní k úhradě dluhu až předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2020, ve které byla žalovanému určena lhůta k úhradě dluhu do 17. 7. 2020. 12. Důkazní návrh žalobkyně: formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listina označená„ [anonymizována dvě slova]“, listina označená„ profil uživatel“, SMS komunikace v období 22. 5. 2018 až 22. 6. 2018, soud pro nadbytečnost zamítl. 13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. V daném případě žalobkyně neprokázala uzavření tvrzených úvěrových smluv. Soud proto posoudil právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 15 000 Kč (částka odeslaná právním předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení (výrok I.; počátek běhu úroku z prodlení soud stanovil uplynutím lhůty poskytnuté v předžalobní upomínce do 17. 7. 2020, když před předžalobní upomínkou žalovaný k úhradě celého dluhu vyzván prokazatelně nebyl - nebylo prokázáno, že faktura [číslo] byla žalovanému zaslána). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok II.). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 954,85 Kč, přičemž tato částka představuje 42,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,8 %, a to při zohlední jistiny i příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 252 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.