74 C 131/2020-165 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem podaným k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného účastníky dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno po krátké známosti, když zpočátku bylo manželství spokojené. Manželé se domluvili, že společnou domácnost budou mít ve Spolkové republice Německo. Postupně začaly mezi manžely narůstat problémy, až se vzájemně odcizili, když manžel chtěl zůstat ve Spolkové republice Německo a manželka se chtěla vrátit do České republiky, neboť začala mít zdravotní problémy a rovněž kvůli synovi z předchozího vztahu. Od roku [rok] spolu manželé nejsou v kontaktu a manželka neví, kde se manžel zdržuje. Z manželství se nenarodili žádné děti, manželka má však syna z předchozího vztahu. Společnou domácnost manželé nesdílí více jak 3 roky, když manželka se odstěhovala ze společné domácnosti a již zhruba tři roky žije s novým partnerem. 2. Manžel se k návrhu nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Manželovi bylo předvolání k jednání doručováno prostřednictvím mezinárodní spolupráce na adresu zjištěnou dožádaným soudem Spolkové republiky Německo, když dožádaným soudem Spolkové republiky Německo bylo zjištěno, že manžel se zdržuje na adrese [adresa], [příjmení] republika [země]. Jelikož se manžel nedostavil k nařízenému jednání, soud od jeho výslechu upustil a vycházel z toho, že tímto svým postojem dal najevo svůj nezájem o setrvání v manželství. 3. Z oddacího listu ze dne [datum] vyplývá, že v knize manželství matričního úřadu - Úřadu městské části [obec a číslo], ve svazku [anonymizováno] ročníku [rok] na listu [anonymizováno] s pořadovým [číslo] je zapsáno, že dne [datum] v [obec a číslo] [adresa] uzavřeli manželství muž [celé jméno manžela], [datum narození] a žena [jméno] [příjmení], [datum narození], když se dohodli, že žena bude užívat přímení [celé jméno manžela]. 4. Z účastnického výslechu manželky plyne, že zhruba v roce [rok] se seznámila s manželem v [anonymizováno]. Začali spolu komunikovat a vídali se v [obec] a v Německu, když se převážně stýkali v Německu, neboť manžel pracoval v [anonymizováno] jako barman a manželka pracovala jako uklízečka v [anonymizováno]. Manželství uzavřeli dne [datum]. Po uzavření manželství se rozhodli, že budou společně pracovat v Německu, když dostali práci v [anonymizováno], kde měli zajištěno i ubytování. Takto spolu žili pouze několik měsíců, neboť manželka začala mít zdravotní problémy, které chtěla řešit v České republice a rovněž chtěla usilovat o svěření svého dítěte z předchozího vztahu do střídavé péče. Manžel s návratem do České republiky nesouhlasil, proto se manželka rozhodla opustit společnou domácnost a z Německa odešla zhruba v polovině [anonymizováno] roku [rok]. Manželka uvedla, že díky jejím zdravotním problémům a odloučení od dítěte z předchozího vztahu se představy manželů o společné budoucnosti a umístění rodinné domácnosti začaly rozcházet. Manžel chtěl zůstat v Německu, kde měl práci i ubytování a manželka se naopak chtěla vrátit zpět do České republiky. Po odchodu manželky ze společné domácnosti si manžel změnil telefonní číslo, proto byli manželé v kontaktu už jen přes sociální sítě, a to asi po dobu jednoho roku po jejím odchodu ze společné domácnosti. Následně manžel přerušil komunikaci i přes sociální sítě, když nyní na něj nemá manželka žádný kontakt. Obnovení manželského soužití považuje manželka za zcela vyloučené, když v současné době má již jinou známost a s novým partnerem očekává příchod dítěte. 5. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že v knize manželství matričního úřadu - Úřadu městské části [obec a číslo], ve svazku [anonymizováno] ročníku [rok] na listu [anonymizováno] s pořadovým [číslo] je zapsáno, že dne [datum] v [obec a číslo] [adresa] uzavřeli manželství muž [celé jméno manžela], [datum narození] a žena [jméno] [příjmení], [datum narození], když se dohodli, že žena bude užívat přímení [celé jméno manžela]. Účastníkům se za trvání manželství nenarodily žádné děti. Manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 6 let, ani jeden z manželů nechce manželské společenství obnovit, když toto plyne jednak z návrhu na rozvod a z účastnického výslechu manželky (ve vztahu k manželce) a dále ze skutečnosti, že manžel se k návrhu nijak nevyjádřil ani se k jednání nedostavil a tím dal najevo svůj nezájem o manželství, resp. o jeho obnovu. Po uzavření manželství se představy manželů o jejich společné budoucnosti zejména o umístění rodinné domácnosti začaly rozcházet, což vedlo nejprve k citovému odcizení a vyústilo to ukončením vedení společné domácnosti a úplnou ztrátou veškerých kontaktů. 6. Dle článku 26 odst. 2 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum], je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště manžel, proti němuž návrh směřuje. V obou případech lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran. 7. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné (dále jen„ Brusel II. bis“) jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení. 8. V daném případě, je manželka občanem České republiky a žije na území České republiky a manžel je občanem Makedonie, avšak nežije ani v České republice ani v Makedonii, jak předpokládá článek 26 odst. 2 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum], ale na území Spolkové republiky Německo. Tedy článek 26 odst. 2 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] ohledně určení mezinárodní příslušnosti, resp. pravomoci na danou věc nelze aplikovat, proto soud aplikoval článek 3 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel II. bis, neboť oba manželé mají na území Evropské unie své bydliště, když pro aplikaci nařízení je podstatné bydliště osob nikoliv jejich státní příslušnost. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel II. bis je tak Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušeným k projednání věci, neboť manželka, která podala návrh na rozvod, má v České republice obvyklé bydliště a měla ho v České republice i rok před podáním návrhu na rozvod. 9. Ohledně rozhodného práva však soud aplikoval článek 26 odst. 2 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o pravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum], dle kterého je třeba na rozhodnutí aplikovat jak právní úpravu České republiky, tak právní úpravu Makedonie současně, tedy pro rozvod manželství musí být splněny podmínky jak české právní úpravy, tak makedonské právní úpravy. 10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 12. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 13. Podle článku 40 Makedonského zákona o rodině č. 80 z roku 1992 je možno manželství rozvést na žádost jednoho z manželů, pokud jsou manželské vztahy natolik narušeny, že společné soužití se stalo neudržitelným. 14. Podle článku 41 Makedonského zákona o rodině č. 80 z roku 1992 manžel/ka může žádat o rozvod, pokud jejich společné soužití netrvá dle než jeden rok. 15. V posuzovaném případě z provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku, jelikož netvoří manžels