74 C 211/2021-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6 074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 074 Kč od [datum] do zaplacení a dále částky ve výši 6 957 Kč. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ smlouva“). Dle tvrzení strany žalující nárok ve výši 6 074 Kč vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“) v období od [datum] do [datum]. Nárok ve výši 907 Kč představuje poplatek za odpojení elektřiny, který byl žalovanému vyúčtován v souladu s ceníkem fakturou [číslo] ze dne [datum]. Nárok ve výši 6 050 Kč představuje deaktivační poplatek, který byl žalovanému vyúčtován v souladu s ceníkem fakturou [číslo] ze dne [datum]. Poplatky byly účtovány žalované v souladu se smlouvou, neboť tato nehradila řádně a včas vyúčtovanou cenu za odebranou elektřinu. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny ze dne [datum] označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalovaná se smlouvou rovněž zavázala hradit zálohy ve výši 1 500 Kč měsíčně. Přílohu smlouvy tvoří souhlas zákazníka se zpracováním osobních údajů. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky v celkové výši 1 815 Kč, která se skládá z poplatku za odpojení – elektřina v částce 907,5 Kč a z poplatku za opětovné připojení - elektřina v částce 907,5 Kč, a to se splatností do [datum]. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 6 050 Kč jakožto deaktivačního poplatku, a to se splatností do [datum]. 6. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6 074 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 7. Z výzvy ke splnění závazku ze dne [datum] plyne, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 13 031 Kč, a to do [datum] (podací arch). 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky v celkové výši 1 815 Kč, která se skládá z poplatku za odpojení – elektřina v částce 907,5 Kč a z poplatku za opětovné připojení - elektřina v částce 907,5 Kč, a to se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 6 050 Kč jakožto deaktivačního poplatku, a to se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6 074 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila, přestože byla před podáním žaloby upomenuta zástupcem žalobkyně. 9. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuvedla všechny rozhodná tvrzení ohledně nároku na zaplacení poplatku za odpojení a deaktivačního poplatku, proto soud žalobkyni při jednání vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, za jakých okolností vzniká žalobkyni právo na poplatek za odpojení, a za jakých konkrétních okolností došlo k odpojení žalované od dodávek elektřiny, a dále za jakých okolností vzniká žalobkyni právo na tzv. deaktivační poplatek a popsala konkrétní okolnosti, na základě kterých vzniklo žalobkyni právo na úhradu tzv. deaktivačního poplatku. Žalobkyně byla zároveň poučena, že pokud nedoplní svá tvrzení, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a tím i možnosti pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně však svá tvrzení řádně nedoplnila, když pouze zopakovala tvrzení již uvedená v žaloba a dále pouze obecně uvedla, že nárok plyne ze smlouvy. Bližší informace však neuvedla, když požadovala poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení. Soud však žalobkyni dodatečnou lhůtu k doplnění tvrzení neposkytl, neboť tvrzení, jejichž doplnění soud požadoval, jsou základními tvrzeními, o které žalobkyně opírá svůj žalobní nárok, která měla být uvedena již v samotné žalobě a případně je žalobkyně měla být schopna doplnit při jednání. 10. Soud se předně zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku. 11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny (6 074 Kč), k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 15. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě, co do částky 6 074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 074 Kč od [datum] do zaplacení, vyhověl. 16. Jelikož žalobkyně řádně nedoplnila svá tvrzení ohledně okolností vzniku nárok na úhradu poplatku za odpojení a deaktivačního poplatku, neunesla břemeno tvrzení ohledně těchto nároků, když není zřejmé na základě, jakých okolností jí vzniklo právo na jejich úhradu. Soud dodává, že k nedostatečným tvrzení se dokazování neprovádí, když navíc nedostatek tvrzení nelze hojit provedením důkazů. Soud proto žalobu pro částku 6 957 Kč zamítl. 17. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci řízení byly v řízení úspěšní ve stejném rozsahu, proto soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. 18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.