77 C 82/2021-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 4 000 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet] identifikovaný variabilním symbolem [číslo], a kterážto smlouva byla po posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], jež postoupila tuto pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 25. 10. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žádná z v žalobě uvedených tvrzení žalobkyně neprokázala. Žalobkyně sice předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, avšak z této ani z jiných důkazů není zřejmé, zda osobou, se kterou společnost [právnická osoba], měla smlouvu uzavřít, byl skutečně žalovaný, když dle smlouvy původní věřitelka nebyla dostatečně pečlivá při ověřování identity žadatele o úvěr. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení o posuzování úvěruschopnosti, což však výslovně deklarovala. Soud k návrhu žalobkyně učinil dotaz na banku žalovaného, avšak dle sdělení této banky není na účtu žalovaného evidována žalobkyní tvrzená platba 4 000 Kč. Žalobkyně ani neprokázala, že se se společností [právnická osoba], dohodla na postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, když z údajů uvedených v předložené smlouvě o postoupení pohledávek a její přílohy není možné při porovnání s údaji uvedenými ve smlouvě zjistit, zda byla tvrzená pohledávka za žalovaným skutečně na žalobkyni postoupena. Žalobkyně neprokázala žádná ze svých tvrzení, čímž nesplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř. K těmto povinnostem nebyla poučována, neboť se rozhodla neúčastnit jednání. Žalobkyně neprokázala, že pohledávka z titulu úvěrové smlouvy či z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení kdy vznikla, ani že je aktivně legitimována k podání žaloby. Soud proto právní stránce posoudil věc tak, že žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla zcela neúspěšná. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.