14 C 302/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 448 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu, předmětem pojištění bylo vozidlo [příjmení], [registrační značka]. Pojištění zaniklo ke dni [datum]. Dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] činí 2 148 Kč, dále žalobkyně požadovala zaplatit poplatek za zaslání upomínky v částce 300 Kč dle sazebníku poplatků a úrok z prodlení z částky 2 148 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná dluh přes upomínky neuhradila. Soud podle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Žalovaná se na jednání k věci vyjádřila tak, že pojistnou smlouvu uzavřela, ale bylo to v době, kdy prodávala vozidlo zeťovi, ten přislíbil, že vozidlo pojistí sám. Chtěla poté pojištění zrušit, ale na pojišťovně po ní chtěli smlouvu o prodeji, kterou neměla, když prodej byl ústně. Dostala tam formulář k vyplnění, který měl podepsat i nový vlastník, ale zeť se už nikdy nedostavil, i když to sliboval. Zeť si nakonec sám uzavřel pojistku. Na zaplacení žalované částky nemá prostředky, neboť má nízký příjem. Chtěla by požádat o splátky. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči žalované dne [datum] návrh na uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem mělo být pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] Počátek pojištění byl uveden [datum], pojištění mělo být na dobu neurčitou. Pojistné dle tohoto návrhu mělo činit 1 460 Kč čtvrtletně. Návrh na uzavření pojistné smlouvy měl být přijat uhrazením prvního pojistného nejpozději do 15 dnů od vytvoření návrhu. Žalovaná první pojistné uhradila dne [datum]. Dle přehledu plateb pojistného žalovaná uhradila pojistné za období do [datum], dále již pojistné nehradila. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované upomínku k zaplacení dlužného pojistného, ve které ji upozornila, že pokud pojistné nebude zaplaceno 1 měsíce od doručení této upomínky, pojištění zanikne. Tato upomínka se žalobkyni vrátila nevyzvednutá. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované oznámení, že pojištění zaniklo dnem [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Žalobkyně dále předložila sazebník poplatků, ve kterém byl uveden poplatek za upomínku 300 Kč. Z důkazů předložených žalovanou bylo zjištěno, že vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], bylo pojištěno od [datum] do [datum] u [právnická osoba], pojistníkem dle této smlouvy byl [jméno] [příjmení]. Dále bylo zjištěno, že z příjmu žalované jsou prováděny srážky, hrubá mzda žalované činí 16 320 Kč, v květnu 2022 bylo žalované po srážkách vyplaceno 12 379 Kč. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu posoudil jako pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Smlouva byla uzavřena dle § 2759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak, že žalovaná přijala návrh na uzavření smlouvy zaplacením prvního pojistného. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovaná povinna platit žalobkyni pojistné ve výši 1 460 Kč čtvrtletně, a to až do zániku pojištění. Soud vychází z toho, že pojištění trvalo nejméně do [datum], kdy mělo zaniknout pro nezaplacení pojistného dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Uzavření jiné pojistné smlouvy u jiné pojišťovny nemá vliv na trvání pojištění (viz § 12 zákona č. 168/1999 Sb.) a žalovaná neprokázala, že žalobkyni oznámila změnu vlastníka (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.). Za období od [datum] do [datum] tak činí dlužné pojistné 1 460 Kč, za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 688 Kč, celkem tedy za období od [datum] do [datum] činí pojistné 2 148 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s placením pojistného, je dále povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení z celé částky od [datum]. Jak je uvedeno výše, pojistné bylo sjednáno ve čtvrtletních platbách, a bylo tak splatné vždy k 1. dni daného období (§ 2783 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku). Pojistné za období od [datum] do [datum] tak bylo splatné dne [datum], pojistné za období od [datum] do [datum] bylo splatné dne [datum]. Proto soud žalobkyni přiznal částku 2 148 Kč s úrokem z prodlení částky 1 460 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 688 Kč od [datum] do zaplacení; co do zbytku požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl. Za důvodný soud dále neshledal nárok na zaplacení poplatku za zaslání upomínky, neboť nebylo prokázáno, že placení tohoto poplatku bylo mezi účastníky sjednáno. Návrh pojistné smlouvy žádnou dohodu o placení tohoto poplatku neobsahuje. Žalobkyně sice předložila sazebník poplatků, kde je tento poplatek uveden, avšak návrh pojistné smlouvy neodkazuje na žádný sazebník, soud tedy nemá za prokázané, že předložený sazebník byl součástí smluvních ujednání. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení a o následcích neunesení důkazního břemene. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně v rámci omluvy z jednání, aby pro případ, že tvrzené skutečnosti a navržené důkazy nebudou dostatečné pro vyhovění návrhu, soud jednání odročil a žalobkyni o tom vyrozuměl, když takový postup nemá oporu v zákoně, je v rozporu s principem hospodárnosti řízení a ostatně k této žádosti soud ani nemá přihlížet, neboť se jedná o úkon podmíněný (§ 41a odst. 2 občanského soudního řádu). Jelikož tedy žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky bylo sjednáno placení poplatku za upomínku, soud v této části žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 2 148 Kč, to představuje 88 % z žalované částky, neúspěšná do částky 300 Kč, tj. 12 %, rozdíl činí 76 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 76 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 76 %, tj. 1 132 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit dlužné částky ve splátkách, neboť její poměry, jak je popsala a částečně doložila, jí skutečně neumožňují dlužnou částku uhradit jednorázově. Žalovaná doložila, že má exekuce na plat, po kterých jí je vypláceno asi 12 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení (nájem, elektřina, internet) uvedla asi 8 800 Kč měsíčně, bere léky, kdy doplatky na léky jsou asi 600 Kč za dva měsíce, kupuje dřevo na vytápění, kdy na dřevo vydá asi 800 Kč za týden. Pobírá příspěvek na bydlení asi 1 000 Kč měsíčně. Po odečtení nákladů na bydlení tak žalované zůstává částka na hranici životního minima, k tomu má aktuálně zvýšené náklady na vytápění. Proto soud dospěl k závěru, že jí lze povolit splátky v jí požadované výši 300 Kč měsíčně. Soud má za to, že povolení splátek se podstatně nedotkne žalobkyně, která je obchodní společností, když dlužná částka není vysoká a celá dlužná částka včetně náhrady nákladů řízení bude takto uhrazena asi za rok, což není nepřiměřená doba. Navíc vzhledem k poměrům žalované nelze očekávat, že by žalobkyně mohla vymoci dlužnou částku dříve, i kdyby splátky nebyly povoleny. Splátky byly uloženy pod ztrátou výhody splátek, tj. pokud se žalovaná dostane do prodlení s placením i jediné splátky, stane se celý dluh okamžitě splatným.