22 C 122/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2022 na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 3 263,68 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 2. 11. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce“), s žalovaným Účastnickou smlouvu – Zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], součástí které jsou také Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a Ceník služeb. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému sjednané služby, včetně služeb doplňkových, kterými jsou Videotéka, platby přes SMS, m - platby a volání a SMS na speciálně zpoplatněná čísla, přičemž touto žalobou je uplatňováno pouze zaplacení těchto doplňkových služeb. Žalovanému bylo poskytnutí služby, konkrétně Videotéka, vyúčtováno pod [číslo] za období 6. 12. 2017 – 5. 1. 2018, a to ve výši 47,90 Kč z celkově vyúčtované částky 2 102 Kč, dále poskytnutí služby, konkrétně platba přes SMS, volání a SMS na speciálně zpoplatněná čísla a Videotéka, vyúčtováno pod [číslo] za období 6. 11. 2017 - 5. 12. 2017, a to ve výši 2 795 Kč z celkově vyúčtované částky 4 374 Kč a dále poskytnutí služby, konkrétně platba přes SMS, m - platba a Videotéka, vyúčtováno pod [číslo] za období 2. 11. 2017 – 5. 11. 2017, a to ve výši 420,78 Kč z celkově vyúčtované částky 562 Kč. Žalovaný cenu poskytnutých služeb v celkové výši 3 263,68 Kč neuhradil. Pohledávky z uvedených vyúčtování byly následně postoupeny žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 3. 7. 2020, což bylo právním předchůdcem žalobkyně žalovanému oznámeno. Žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2020, avšak žalovaný na pohledávku ničeho nezaplatil, a proto se žalobkyně domáhá jejího zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu po její původní splatnosti dle vyúčtování. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal po celou dobu neaktivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], byla dne 2. 11. 2017 uzavřena Účastnická smlouva – Zákaznická smlouva [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], jejíž součástí jsou také Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a ceník služeb. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné doplňkové služby, tj. Videotéka, platby přes SMS, m - platby a volání a SMS na speciálně zpoplatněná čísla. Žalovanému byla za poskytnutí služby vyúčtována pod [číslo] za období od 6. 12. 2017 do 5. 1. 2018 částka ve výši 47,90 Kč (Videotéka ve výši 47,90 Kč) z celkově vyúčtované částky 2 102 Kč, a to se splatností 20. 1. 2018. Za období od 6. 11. 2017 do 5. 12. 2017 byla žalovanému za poskytnutí služby vyúčtována pod [číslo] částka ve výši 2 795 Kč (platba přes SMS ve výši 100 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 178 Kč, volání na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 2 418 Kč a Videotéka ve výši 99 Kč) z celkově vyúčtované částky 4 374 Kč, a to se splatností 20. 12. 2017. Za období od 2. 11. 2017 do 5. 11. 2017 byla žalovanému za poskytnutí služby vyúčtována pod [číslo] částka ve výši 420,78 Kč (platba přes SMS ve výši 269 Kč, m – platba ve výši 139 Kč a Videotéka ve výši 12,78 Kč) z celkově vyúčtované částky 562 Kč, a to se splatností 20. 11. 2017. Pohledávky z těchto vyúčtování byla následně postoupeny žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 3. 7. 2020, což bylo právním předchůdcem žalobkyně žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. Žalobkyně následně opětovně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2020, když výzva obsahovala též specifikaci další postoupené pohledávky, avšak žalované pohledávky zde byly identifikovány číslem vyúčtování. Výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 10. 2020. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou částku něčeho uhradil. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat kromě služeb elektronických komunikací také doplňkové služby, kterými jsou v daném případě Videotéka, platby přes SMS, m - platby a volání a SMS na speciálně zpoplatněná čísla. Žalovaný služby právního předchůdce žalobkyně, k jejichž hrazení se zavázal, řádně a včas neuhradil, a proto se ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu a žalobkyně má proto právo také na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky na žalobkyni pak soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z., když žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem o postoupení pohledávky vyrozuměn a je proto nyní povinen plnit svůj dluh vůči žalobkyni, což jak již bylo řečeno, neučinil. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 263,68 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.