22 C 193/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13 015 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], jednak za dobu od 27. 4. 2019 do 3. 8. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, když výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 26. 9. 2019 byla žalovanému doručena, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu; a dále za dobu od 13. 4. 2019 do 13. 7. 2020 (ohledně uvedeného vozidla opět nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, když výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 16. 9. 2019 byla žalovanému doručena, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud zhodnotil předložené listinné důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaný byl evidovaným vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], s objemem válců motoru nad 1 850 ccm do 2 500 ccm, a to v době od 27. 4. 2019 do 3. 8. 2019 i v době od 13. 4. 2019 do 13. 7. 2020 (viz zpráva MM [obec], výdej z dat registru silničních vozidel ze dne 12. 7. 2022), když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, když v řízení netvrdil, ani nedoložil, že by takové pojištění k vozidlu v rozhodné době uzavřel, ač byl k tomu vyzván žalobkyní poté, co ta prověřila předepsaným procesem (viz zjištěné údaje o vozidle ze dne 12. 9. 2019 a ze dne 27. 8. 2020, a údaje sdělené ve výzvách žalobkyně k zaplacení příspěvku ze dne 26. 9. 2019 a 16. 9. 2020), že vozidlo nemělo pro uvedené období uzavřeno pojištění a byl to právě žalovaný, který měl povinnost pojištění uzavřít, a to výzvou žalovanému ze dne 26. 9. 2019 a ze dne 16. 9. 2020, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, resp. ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy v případě druhé výzvy (viz výzvy popsané shora), ač byl o zaplacení opakovaně upomínán (viz k žalobě připojené výzvy a upomínky). Náklady na vymáhání ve výši á 300 Kč za každé z žalovaných období jsou určené zákonem, resp. vyhláškou (viz dále) a k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván rovněž výzvou ze dne 26. 9. 2019 a ze dne 16. 9. 2020. Žalovaný na uplatněné nároky ničeho neuhradil, když v řízení ničeho takového netvrdil ani neprokázal. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byl žalovaný jako vlastník povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO). Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 65 Kč denně. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO), když soud neshledává excesivní nárok žalobkyně na přiznání nákladů ve spojení s každým nárokovaným obdobím. Žalobkyně určila žalovanému ve výzvě v prvním případě k zaplacení 30 denní splatnost žalovaných nároků a ve druhém případě 60 denní splatnost žalovaných nároků, a protože žalovaný v uvedené lhůtě nároky žalobkyně ani v jednom případě neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 015 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.