22 C 453/2021-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 1. 6. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 17. 12. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky VOLVO, typ [anonymizováno], [registrační značka], pro půlroční pojistné období, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 4 347 Kč. Žalovaná řádně a včas nehradila pojistné za období od 17. 6. 2020 do 25. 9. 2020, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 2 975 Kč odpovídající dlužnému pojistnému za dané období ve výši 2 375 Kč a nákladům na vymáhání za dvě upomínky po 300 Kč, a to spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dlužné období. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl z předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Účastníci uzavřeli dne 17. 12. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky VOLVO, typ [anonymizováno], [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalované poskytnout. Žalovaná se zavázala za pojištění hradit roční pojistné v částce 8 693 Kč hrazené pololetně v částce 4 347 Kč Počátek pojištění byl ve smlouvě sjednán od 17. 12. 2019. Ve smlouvě je současně ujednáno, že se tento vztah řídí všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 17. 6. 2020 do 25. 9. 2020 v celkové výši 2 375 Kč, přičemž splatnost pojistného nastala dne 25. 9. 2020. Žalobkyně dále zaslala žalované upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění, kdy byl žalované za každou tuto upomínku účtován poplatek ve výši á 300 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 25. 9. 2020 podle ustanovení § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se uzavřením pojistné smlouvy zavázala. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované neuhrazené pojistné a dále poplatky za upomínku k úhradě dlužného pojistného před a po zániku pojištění, na které je vzhledem k jejich formulaci nutno nahlížet jako na náklady spojené s uplatněním pohledávky a které byly kvantifikovány přímo ve smlouvě, které jsou po žalované požadovány v souladu se smluvním ujednáním a sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného, stejně jako v souladu se zákonným pořádkem vzhledem ke způsobu vymáhání. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením dluhu, vznikl žalobkyni též nárok požadovat zákonný úrok z prodlení § 1970 o. z., a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tedy od 26. 9. 2020 do 1. 6. 2021. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaná řádně nehradila pojistné, k čemuž se zavázala uzavřením pojistné smlouvy, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 975 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.