22 C 472/2021-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 9. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 16 441 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], dne 7. 6. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla žalované dodávána elektřina do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala za dodávku elektřiny platit sjednanou cenu. Dodávky elektřiny za období od 15. 6. 2018 do 18. 9. 2018 byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 6 781 Kč se splatností dne 8. 10. 2018. Dodávky elektřiny za období od 19. 9. 2018 do 29. 1. 2019 byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 9 660 Kč se splatností dne 18. 2. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 tyto pohledávky přešly na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Kromě dlužných částek žalobkyně požaduje zaplatit také zákonný úrok z prodlení po splatnosti nárokovaných částek. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Provedeným dokazováním smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 7. 6. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost, kterou se společnost [právnická osoba], zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou v ceníku společnosti. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že se bude řídit všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny. Dodávku elektřiny za období od 15. 6. 2018 do 18. 9. 2018 byly žalované vyúčtovány společností [právnická osoba] fakturou [číslo] na částku 6 781 Kč, se splatností dne 8. 10. 2018, jak soud zjistil z tohoto daňového dokladu. Dodávku elektřiny za období od 19. 9. 2018 do 29. 1. 2019 byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 9 660 Kč se splatností dne 18. 2. 2019, jak soud zjistil z tohoto daňového dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a dílčího předávacího protokolu – dodatků ke smlouvě o postoupení pohledávek byly tyto pohledávky postoupeny žalobkyni. Dne 4. 3. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku z téhož dne, ve které byla žalovaná též informována původním věřitelem o postoupení pohledávky, jak soud zjistil opět z předložené výzvy a podacího archu. 4. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla společnosti [právnická osoba], jako dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou (fakturami) bylo prokázáno, v jakém množství žalovaná elektřinu čerpala a jaká částka jí byla vyúčtována. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek byly tyto pohledávky postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 5. Co do dlužné částky za dodávku elektřiny s úrokem z prodlení soud shledal žalobu na základě shora uvedeného zcela důvodnou, a proto jí rozsudkem vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 441 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.