22 C 502/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 051 Kč s tím, že se žalovaný na vlakové lince [číslo] dne 12. 11. 2016 a vlakové lince [číslo] dne 13. 10. 2015, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] - nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm bylo požadováno jízdné ve výši 32 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč za výše uvedenou přepravu v násobku úměrnému počtu jízd, resp. jízdné ve výši 19 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu v pořadí druhou, žalovaný ovšem nárokovanou částku nezaplatil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, tj. [právnická osoba], jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 32 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, za výše uvedenou přepravu v násobku úměrnému počtu jízd, resp. jízdné ve výši 19 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu v pořadí druhou, tj. 2 051 Kč, nezaplatil. Dále soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 12. 2015 zjistil, že byla předmětná pohledávka postoupena [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], a následně touto společností na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 7. 2017 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky, spolu s předžalobní upomínkou, ze dne 30. 8. 2017, jak soud zjistil z tohoto oznámení. 5. Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně: Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava. 6. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, když na ní byl postoupen původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], a dále [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], dle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen,,o. z.“. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, jak byla uvedena v předžalobní upomínce, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené příslušným podzákonným předpisem. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 051 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (pozn.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.