29 C 102/2022-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (dříve [právnická osoba]) uzavřel dne [datum] smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně poskytla žalovanému zařízení [název zařízení] [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ zařízení“) a žalovanému zajišťovala službu spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu. Tuto službu žalobkyně zajišťovala žalovanému do dne [datum], kdy došlo k ukončení smlouvy. Žalovaný měl povinnost vrátit zařízení žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Jelikož žalovaný zařízení nevrátil, požaduje žalobkyně smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (zejm. smlouvy o poskytování služeb, zvláštními podmínkami pro službu [anonymizováno] internet a dalších důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služby elektronických komunikací ze dne [datum]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu s tím, že poskytla žalovanému pro tyto účely shora uvedené zařízení. Smlouva byla ke dni [datum] ukončena a žalovaný byl povinen vrátit ve lhůtě 10 dnů zařízení žalobkyni. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti, požaduje žalobkyně důvodně smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení [název zařízení] [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] Smluvní pokuta byla řádně sjednána jako součást smlouvy a žalovaný vůči žalobě ničeho nenamítal. Žalovanému byla zaslána výzvu k uhrazení smluvní pokuty dne [datum] s tím, že lhůta k plnění byla stanovena do [datum]. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z ustanovení § 2048 obč.z. (ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.). Žalovaný si se žalobkyní sjednal ve smlouvě smluvní pokutu za nevrácení zařízení a následně pak porušil svou smluvní povinnost vrátit žalobkyni zařízení. Proto je žalobkyně oprávněna sjednanou smluvní pokutu po žalovaném uplatňovat. Do prodlení se zaplacením smluvní pokuty se žalovaný dostal dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné smluvní pokuty i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou povaze a složitosti věci. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.