29 C 265/2022-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 4 216 Kč s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebraný plyn. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách plynu [číslo]. Na základě této smlouvy odebírala žalovaná od žalobkyně plyn a za takto odebraný plyn se zavázal hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná neuhradila zcela fakturu [číslo] na částku 4 916 Kč, splatnou dne [datum], po započtení úhrad žalované činí dlužná částka 4 216 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužné částky ode dne splatnosti faktury do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu o dodávce plynu dle výše uvedeného ve znění pozdějších dodatků, na základě které odebírala od žalobkyně plyn a za takto odebraný plyn se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná odebírala plyn do odběrného místa na adrese [adresa], pro potřeby domácnosti. Žalovaná neuhradila zcela fakturu [číslo] na částku 4 916 Kč (období od [datum] do [datum]), splatnou dne [datum], po započtení úhrad žalované v celkové výši 700 Kč, zůstává k úhradě dlužná částka 4 216 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. 4. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména Smlouvy o dodávce plynu, vyúčtování dodávky plynu, obchodních podmínek, upomínky a dalších důkazů založených ve spise, ze kterých plynou skutečnosti uvedené v žalobě tak, jak jsou výše popsány. 5. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za plyn se žalovaná dostala dne [datum] a od této doby byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny a poplatku i úrok z prodlení z dlužné částky tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy. 6. Věc soud právně posoudil jako dluh z kupní smlouvy na dodávku energie (§ 20179 an. obč.z. 89/2012 Sb.). 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 216 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odměrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.