29 C 295/2022-74 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 28 643,78 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně půjčila a poskytla žalovanému částku ve výši 17 000 Kč. Žalobkyně náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný se zavázal za poskytnutou částku úvěru vrátit a dále uhradit poplatek ve výši 18 565,70 Kč (s tím, že v případě řádného splacení úvěru by poplatek činil pouze částku 7 090,70 Kč) a dále smluvní úrok z úvěru se splatností do [datum], což neučinil. Ke dni [datum] se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně po zohlednění úhrad žalovaného požadovala částku jistiny ve výši 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 536,99 Kč, dále kapitalizovaný úrok a poplatky ve výši 7 496,85 Kč, dále částku ve výši 690 Kč (náklady na upomínání) a dále částku ve výši 6 799,18 Kč jako smluví pokutu z prodlení. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 342,25 Kč (tj. od [datum] do [datum]). Částka ve výši 3 342,25 Kč byla v návrhu žaloby uvedena jako součást kapitalizovaného úroku a poplatků. 4. Soud ve věci nařídil jednání. Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, výzvy k úhradě, potvrzení o platbě, výpisů z účtu a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 17 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 18 565,70 Kč a smluvní úrok, a to do dne [datum]. Žalobkyně poskytnutý úvěr ve výši 17 000 Kč převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když do sjednané doby splatnosti (tj. [datum]) neuhradil dlužnou částku, k jejímuž plnění se zavázal, tudíž se ocitl v prodlení. Žalovaný je dále povinen uhradit smluvní pokutu za prodlení s plněním svých smluvních povinností, a to dle čl. VIII. smlouvy, s tím, že smluvní pokutu žalobkyně požadoval ve výši 8 500 Kč (tj. dle zákona do poloviny jistiny), po zohlednění úhrady (celkem 17 000 Kč, započítané na příslušenství dluhu) žalovaného započítané na smluvní pokutu ve výši 1 700, 820 Kč, tj. pokutu ve výši 6 799,18 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok za období [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 154,60 Kč, který soud žalobkyni přiznal, a to po zohlednění částečného zpětvzetí (původně žalobkyně požadovala 7 496,85 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů vymožen pohledávky, úrok dle smlouvy činil 40 % ročně, tj. hraničně vysoký, žalovaný však proti žalobě ničeho nenamítl), a dále úrok z prodlení za období [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 536,99 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku ve výši 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % z této částky od [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 536,99 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 154,60 Kč (po částečném zpětvzetí), dále částku ve výši 690 Kč (náklady na upomínání) a dále částku ve výši 6 799,18 Kč jako smluví pokutu z prodlení, viz výše. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, ta je pak oprávněna se domáhat žalované pohledávky dle této žaloby. 5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. žalovaný žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží peněžní prostředky. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle výše uvedeného byla žalobkyně v této věci oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalovanému vznikl. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal. Dle žaloby žalobkyně posoudila i úvěruschopnost žalovaného. 7. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobkyně řízení co do částky ve výši 3 342,25 Kč řízení zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). 8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná (neúspěch co do části příslušenství byl nepatrný), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 598 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 146 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 643,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.