29 C 56/2022-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 4 413 jako dlužného pojistného s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] na životní pojištění [název pojištění], smlouva byla uzavřena dne [datum] s účinností od [datum] na dobu určitou. Žalovaná se pojistnou smlouvu zavázala platit běžné pojistné za jednotlivá pojistná období. Žalovaná však splatné pojistné nehradila a žalobkyně se ho tak domáhala v této právní věci. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužného pojistného. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobkyní pojistnou smlouvu [název pojištění] dne [datum] s účinností od [datum] s platbou pojistného ve výši 1 030 Kč měsíčně splatné vždy k 1. dni každého měsíce roku. Žalovaná nehradila pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalované byla doručena upomínka ze dne [datum] na úhradu dlužného pojistného s odkazem na možný zánik pojištění. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o zániku pojištění. Zánik pojištění nastal ke dni [datum]. Soud při rozhodnutí věci vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 BS. Občanský zákoník. Soud dále vycházel z provedených důkazů, zejména z pojistné smlouvy, upomínky, všeobecných pojistných podmínek, zániku pojištění a dalších listinných důkazů, ze kterých plyne, že žalované vznikl dluh na pojistném dle žaloby. Do prodlení se zaplacením pojistného se žalovaná dostala dne [datum] a od následujícího dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Úroky z prodlení do dne podání žaloby byly přiznány žalobkyni v kapitalizované výši 198 Kč (žalobkyně ovšem mohla požadovat úroky z prodlení až do zaplacení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně. 4. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 413 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 6. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.