33 C 184/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného vyšetření nehrazeného ze zdravotního pojištění – OCT obě oči provedeného dne [datum] ve výši 500 Kč a z titulu neuhrazených regulačních poplatků za období od [datum] do [datum] ve výši 690 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] byl žalovanému vyúčtováno vyšetření nehrazené z veřejného zdravotního pojištění (OCT – obě oči) ve výši 500 Kč se splatností do 7 dnů od vystavení vyúčtování. Dne [datum] byl žalovanému vyúčtován regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 30 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 30 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč, dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 1 190 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. 6. Vzhledem ke skutkovému závěru soudu soud uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotnické služby, které nebyly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dle ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Tyto služby byl tak žalovaný povinen zaplatit. Žalovaný dále neuhradil výše uvedené regulační poplatky dle ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaný byl povinen svůj dluh, cenu poskytnutých zdravotnických služeb a regulační poplatky, uhradit dle předložených vyúčtování, když mezi účastníky nebyla jiná splatnost dluhu sjednána, což neučinil, a dostal se tak do prodlení s jejich úhradou, a žalobkyně je proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oprávněna požadovat vedle dlužné částky zaplacení též úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.