33 C 252/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný parkoval dne [datum] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] na vyhrazeném stání [značka automobilu], [registrační značka], jehož registrovaným provozovatelem je žalovaný. Proto bylo vozidlo žalovaného na pokyn strážníka městské policii odtaženo a umístěno na střežené parkoviště provozované žalobkyní. Cenu za odtah a parkovné na střeženém parkovišti stanoví nařízení [územní celek] č. 2/2013 [anonymizováno] [obec], a to konkrétně ve výši 1 900 Kč za odtah, 250 Kč za první až třetí den parkování, 400 Kč za čtvrtý až stoosmdesátý den parkování a 50 Kč za každý další den parkování až do vyzvednutí vozidla. Žalobkyní požadovanou dlužnou částku ve výši 2 400 Kč tvoří: cena za odtah (1 900 Kč) a parkovné ve výši 500 Kč (za dva dny po 250 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem [značka automobilu], [registrační značka], který dne [datum] ponechal zaparkovaný v místě vyhrazeného stání. Žalobkyně jakožto rozpočtová organizace mj. k tomuto účelu [územní celek] zřízená automobil na pokyn strážníka městské policie odstranila (odtáhla) a umístila jej na střežené parkoviště, což žalovanému písemně oznámila a vyzvala jej k zaplacení ceny odtahu a parkování ve výši 2 400 Kč do [datum]. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 6. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, o silničním provozu (dále jen„ z. s. p.“) o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto příspěvková organizace mj. k tomuto účelu zřízená hlavním městem Praha postupovala v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 z. s. p., když nechala odstranit silniční vozidlo, jehož provozovatelem byl žalovaný, z místní komunikace, na níž bylo vyhrazené stání. Žalovaný je povinen nahradit náklady s odstraněním vozidla spojené. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.