34 C 10/2022-16 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení 1 630 Kč s odůvodněním, že žalobkyně oprávněnému [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne [datum], vyplácela starobní důchod. Žalobkyně po jeho úmrtí poukázala na bankovní účet [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] splátky důchodu za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] v celkové výši 29 858 Kč. Žalobkyně požádala banku o vrácení částky, ta však vrátila pouze částku 28 228 Kč s tím, že na účtu není dostatek finančních prostředků. Žalobkyni tak vznikla pohledávka za zůstavitelem z titulu přeplatku na starobním důchodu, kterou žalobkyně požaduje po dědici zemřelého, kterým je žalovaná. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, byť soudem vyzvána. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že žalovaná se stala dědičkou po zemřelém [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne [datum] O pozůstalosti bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaná nabyla práva a povinnosti spojené s běžným účtem na jméno zůstavitele vedeným u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Žalobkyně poukázala na bankovní účet [právnická osoba] splátky důchodu za období od 24. 2 2019 do [datum] a za období od [datum] do [datum] v celkové výši 29 858 Kč. V té době již [jméno] [příjmení] nežil. Žalobkyni byla bankou vrácena částka 28 228 Kč s tím, že na účtu není dostatek finančních prostředků. 5. Soud shledal žalobu za důvodnou. Žalobkyně má právo na vrácení uvedené částky podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Je povinna bezdůvodné obohacení v uvedeném rozsahu vrátit, neboť jej přijala bez právního důvodu. Lze dodat, že podle § 64 odst. 5 zákona č. 155/95 Sb. o důchodovém pojištění ve znění účinném do 31. 1. 2018, má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jiná osoba než oprávněný je tato jiná osoba povinna vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného, které byly připsány na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného, není-li takové osoby jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manželka (manžel) pokud ji po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovský důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti, nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví. Nebyly zjištěny žádné osoby, kterým by bylo lze uložit povinnost k úhradě přeplatku. Uvedená částka je proto vymáhána po žalované z důvodů shora uvedených. 6. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad II.) se opírá o ust. § 142 odst. 1, když žalobkyně byla ve věci úspěšná, má tak vůči žalované v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně náhradu nákladů nepožadovala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je obecně poplatníkem soudního poplatku před soudem prvního stupně navrhovatel, není-li stanoveno jinak. V daném případě však v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích požívala žalobkyně osvobození od poplatku. Podle ustanovení § 2 odst. 3, věta první, zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V projednávaném případě měla žalobkyně ve věci úspěch, a proto soud podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích uložil žalovanému zaplatit dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok III.).