36 C 210/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 540 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód] se zdvihovým objemem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž toto vozidlo nemělo v období od 11. 6. 2019 do 14. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že neví, k jakému autu se má nárok vztahovat, zda byl jeho majitelem. Žalovaný dále uvedl, že žádný dopis od žalobkyně nepřevzal a má za to, že pohledávka je již nejspíš promlčena. Žalovaný rovněž uvedl, že v rozhodném období byl zaměstnán v Německu, kde byl přihlášen k trvalému pobytu. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav věci a provedl toto hmotněprávní posouzení věci: Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 6 540 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému příspěvku (§ 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“) ve výši 6 240 Kč za dobu od 11. 6. 2019 do 14. 9. 2019, kdy žalovaný provozoval osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a 300 Kč na paušálních nákladech za mimosoudní vymáhání. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem včetně nákladů na jeho mimosoudní vymáhání (§ 4 odst. 3 z. p. o. p. v. a § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní příspěvek pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu ze dne 14. 11. 2019. Následujícím dnem po splatnosti došlo k prodlení žalovaného. Žalobkyně má tak nárok i na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o námitku žalovaného, že se v rozhodném období zdržoval v Německu, pak má soud za prokázané, že žalovaný v rozhodném období ani později zrušen pobyt na území České republiky neměl. Nadto tato skutečnost je sama o sobě irelevantní, když povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti se neváže v tomto případě k trvalému pobytu na území České republiky, ale ke skutečnosti, že žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla registrovaného v České republice (§ 2 a § 3 z. p. o. p. v.). Obdobně neobstojí ani vznesená námitka promlčení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 11. 6. 2019 do 14. 9. 2019 výzvou ze dne 14. 11. 2019; žaloba byla následně podána dne 2. 5. 2022, tedy v obecné promlčecí lhůtě. Nárok uplatněný žalobou tedy není prekludován (§ 4 odst. 6 z. p. o. p. v.), ani promlčen (§ 629 odst. 1 o. z.). S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 864,19 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 815,86 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 515,86 Kč ve výši 948,33 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).