36 C 274/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 10. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 038 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházející se pod adresou: [adresa], vyúčtovaných částkou 6 844 Kč, na které bylo uhrazeno toliko 3 806 Kč. 2. Usnesením č. j. 19 C 52/2022-15 ze dne 20. 4. 2022 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 9 svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 21. 6. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa]. Elektřinu dodanou v období od 11. 5. 2019 až 10. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou na částku 3 038 Kč, splatnou dne 1. 6. 2020 (dodaná elektřina byla v ceně 6 844,1 Kč, zúčtované zálohy byly ve výši 3 806 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 13. 9. 2021. 5. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaná spolu zavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za odebranou elektřinu a související služby (§ 2079 o. z. a § 50 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil odebranou elektřinu ve lhůtě splatnosti, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z částky 600 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony á 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a žaloba). 8. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).