7 C 232/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se sídlem [adresa], [obec] v období od [datum] do [datum] Cena odebrané energie činila částku ve výši 10 080,60Kč. Žalovaný za odebranou elektrickou energii nezaplatil, ani po písemných upomínkách Společnost [anonymizována dvě slova], s r.o. postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný za odebranou elektrickou energii nezaplatil, ani po písemných upomínkách, proto byl žalobce nucen obrátit se svojí žalobou na soud. 2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaném dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. zákona o energetice smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 4. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 5. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek, jak vyplynulo ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právním předchůdcem žalobce dodával elektrickou energii a žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě [část obce a číslo], [obec] v období od [datum] do [datum], jak bylo prokázáno fakturou za dodávku elektřiny [číslo] smlouvou o dodávce elektřiny ze dne [datum]. Mezi účastníky vznikl právní vztah, ve kterém právní předchůdce žalobce se zavázal dodávat elektrickou energii a žalovaný se zavázal dodávky elektrické energie hradit řádně a včas. Soud shledal uzavřenou smlouvu platnou, neboť obsahovala všechny náležitosti stanovené zákonem, tj. předmět smlouvy a cenu. Soud po provedeném dokazování shledal nárok žalobce v souladu s občanským zákoníkem, tak zákonem č. 458/2000Sb. jako zcela oprávněný, neboť žalovaný neuhradil cenu dodané elektrické energie ve výši 10 080,60Kč za období od [datum] do [datum] přesto, že cena za odběr elektrické energie byla řádně vyúčtovávána fakturou [číslo]. 6. Žalovaný byl se zaplacením dlužné částky v prodlení, neboť dlužnou částku neuhradil řádně a včas, a proto soud shledal žalobu i v této části oprávněnou a přiznal žalobci právo i na úroky z prodlení, jak je uvedenou ve výrokové části pod bodem I tohoto rozsudku. První den prodlení byl stanoven, jako den následující do kdy měla být peněžitá částka ze strany žalovaného uhrazena na základě faktur. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013. 7. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 8. Soud může přiznat jen náhradu těch nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. § 142 odst. 1 o.s.ř.). 9. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 2 252Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300Kč dle §14b odst. 1 vyhl.177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100Kč dle §14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%. 11. Lhůtu k plnění soud uložil v délce tří dnů po právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. §160odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.