70 C 167/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 5. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužných plateb za odebranou elektřinu v celkové výši 17 597 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 11. 9. 2019 do zaplacení, a tří poplatků za upomínání po 100 Kč (tedy celkem 300 Kč). Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 2. 2019, [číslo] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (EAN OPM [číslo]). Dodanou elektřinu za období od 28. 3. 2019 do 22. 8. 2019 vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 17 597 Kč, která byla splatná dne 10. 9. 2019; žalovaný však na tuto fakturu ničeho neuhradil. Žalobkyně pak žalovaného upomínala o zaplacení dílčích částek, přičemž poplatky za tyto upomínky jí vyúčtovala fakturami vždy na částku ve výši 100 Kč, a sice fakturou ze dne 27. 5. 2019, č. [číslo] splatnou dne 10. 6. 2019; fakturou ze dne 29. 7. 2019, č. [číslo], splatnou dne 12. 8. 2019 a fakturou ze dne 30. 9. 2019, č. [číslo], splatnou dne 14. 10. 2019 Smlouva byla ukončena ke dni 22. 8. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětné faktury ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, když po celé řízení zůstal zcela pasivní, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí (usnesení ze dne 10. 10. 2022, č. j. [číslo jednací]). Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, soud věc rozhodl dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) bez jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 2. 2019 podepsané oběma účastníky, všeobecných podmínek poskytování služeb platných od 28. 3. 2019 a faktury [variabilní symbol]) bylo soudem zjištěno, že účastníci podepsali dne 1. 2. 2019„ smlouvu o poskytování služeb elektřina“ do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN [číslo]. Žalobkyně se žalovanému zavázala dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal platit jí za to cenu dle ceníku. Dodaná elektřina za období od 28. 3. 2019 do 22. 8. 2019 byla žalobkyní vyúčtována fakturou [číslo] na částku 17 597 Kč se splatností dne 10. 9. 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovaného upomínkou ze dne 27. 5. 2019 o zaplacení částky 2 400 Kč jakožto předepsaných záloh splatných v dubnu 2019 a květnu 2019, a to nejpozději do 2. 6. 2019; upomínkou ze dne 29. 7. 2019 o zaplacení částky 4 800 Kč jakožto předepsaných záloh splatných v dubnu, květnu, červnu a červenci 2019, a to nejpozději do 4. 8. 2019; a konečně upomínkou ze dne 30. 9. 2019 o zaplacení částky 17 597 Kč jakožto dlužné částky vyúčtované fakturou [číslo] to nejpozději do 6. 10. 2019. Za tyto upomínky žalobkyně vystavila žalovanému faktury na částku vždy ve výši 100 Kč jakožto smluvně sjednaného poplatku za upomínání, a sice fakturu ze dne 27. 5. 2019, č. [číslo], splatnou dne 10. 6. 2019; fakturu ze dne 29. 7. 2019, č. [číslo], splatnou dne 12. 8. 2019; a fakturu ze dne 30. 9. 2019, č. [číslo], splatnou dne 14. 10. 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně (resp. její zástupce) upomenula žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2021 o zaplacení částky účtované fakturou [číslo] ve výši 17 597 Kč s datem splatnosti 10. 9. 2019, na odběrném místě [číslo] také o zaplacení tří fakturovaných poplatků za upomínání ve výši 3x 100 Kč; z listiny označené jako„ potvrzení o podání“ soud zjistil, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 16. 11. 2021. Z dalších listin soud nezjistil jiné skutečnosti. 4. Po právní stránce jde ve věci dodávky elektřiny mezi žalobkyní a žalovaným o právní vztah ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), a dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), na jejímž základě vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za odebranou elektřinu v dohodnutém odběrném místě (a za přenos do odběrného místa). Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaný porušil, když se dostal do prodlení s placením vyúčtované ceny (resp. ještě předtím s řádným placením dohodnutých záloh). V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětném období dodala elektřinu do jeho odběrného místa a žalovaný ji zde odebral, cenu dodané elektřiny žalobkyně poté žalovanému řádně vyúčtovala, avšak žalovaný ji neuhradil. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Soud proto žalobě v rozsahu částky 17 597 Kč z dlužné ceny odebrané elektřiny vyhověl. Do prodlení se zaplacením dluhu ve výši 17 597 Kč se žalovaný dostal v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 občanského zákoníku); tedy dne 11. 9. 2019, od kterého žalobkyně důvodně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z této částky, jak plyne z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; soud proto žalobkyni nárokovaný úrok z prodlení v zákonné výši za předmětné období přiznal. Výše úrokové sazby 10 % ročně se přitom odvíjí od repo sazby vyhlášené Českou národní bankou účinné k prvnímu dni druhého kalendářního pololetí roku 2019, když s částkou 17 597 Kč se žalovaný dostal do prodlení již dne 11. 9. 2019. Pokud jde o poplatky za upomínky v celkové výši 300 Kč, soud má i tento nárok žalobkyně za oprávněný. Ujednání o povinnosti zaplatit poplatek 100 Kč za každou písemnou upomínku je obsaženo v závěrečném ustanovení uzavřené smlouvy o poskytování služeb, se kterým žalovaný souhlasil, když vlastnoručně podepsal smlouvu, pročež toto ujednání nelze než považovat za platné a v souladu s § 2048 občanského zákoníku. Na základě tohoto ujednání je pak žalovaný povinen za každý jednotlivý případ upomenutí zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanému byly zaslány 3 upomínky, žalobkyni vůči němu vznikl nárok ve výši 300 Kč. 5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 17 597 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč. Soud podotýká, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech, ve kterých jsou pouze doplněny konkrétní údaje, jinak se nejedná o individuální podání. Proto je namístě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle. § 14b advokátního tarifu. 7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.