70 C 184/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 30. 5. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužných plateb za odebranou elektřinu v celkové výši 94 575 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 751 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 004 Kč od 10. 8. 2019 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 520 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, dále tří smluvních pokut po 100 Kč (tedy celkem 300 Kč) za upomínání po prodlení s úhradami. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. 10. 2018, [číslo] (dále jen„ Smlouva 1“), dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] (EAN kód [číslo]). Dodanou elektřinu za období od 24. 1. 2019 do 31. 3. 2019 vyúčtovala žalovanému nejprve fakturou [číslo] na částku 38 751 Kč, která byla splatná dne 25. 4. 2019, dále také opravnou fakturou [číslo] na částku 35 004 Kč s datem splatnosti 9. 8. 2019. Žalobkyně pak žalovaného upomínala o zaplacení uvedených částek, přičemž poplatky za tyto upomínky mu vyúčtovala fakturami vždy na částku ve výši 100 Kč, a sice fakturou ze dne 14. 5. 2019, č. FO [číslo], splatnou dne 28. 5. 2019; a fakturou ze dne 27. 8. 2019, č. FO [číslo], splatnou dne 10. 9. 2019 Smlouva 1 byla ukončena ke dni 31. 3. 2019. Dále žalobkyně v žalobě tvrdila, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 2. 2019, [číslo] (dále jen„ Smlouva 2“), dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] (EAN kód [číslo]). Dodanou elektřinu za období od 14. 3. 2019 do 5. 8. 2019 vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] na částku 20 520 Kč, která byla splatná dne 26. 8. 2019. Žalobkyně pak žalovaného upomínala o zaplacení posledně uvedené částky, přičemž poplatek za tuto upomínku mu vyúčtovala fakturou č. FO [číslo] na částku ve výši 100 Kč, splatnou dne 11. 6. 2019 Smlouva 2 byla ukončena ke dni 5. 8. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětné faktury již ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, když po celé řízení zůstal zcela pasivní. Stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí (usnesení ze dne 11. 10. 2022, č. j. [číslo jednací]). Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, soud věc rozhodl dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) bez jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o poskytování služeb ze dne 23. 10. 2018 podepsané oběma účastníky, všeobecných podmínek poskytování služeb platných od 25. 5. 2018 a faktur [variabilní symbol] a [variabilní symbol]) bylo soudem zjištěno, že účastníci podepsali dne 23. 10. 2018„ smlouvu o poskytování služeb“ (výše Smlouva 1) dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] ([obec]), EAN kód [číslo] (zbytek kódu ve smlouvě nevyplněn). Žalobkyně se žalovanému zavázala dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal platit jí za to cenu dle ceníku. Součástí smlouvy bylo ujednání, podle kterého je zákazník, který je spotřebitelem, povinen uhradit dodavateli poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění jeho povinnosti, a to ve výši 100 Kč vč. DPH (v případě písemné upomínky nebo výzvy), resp. 10 Kč vč. DPH (v případě upomínky nebo výzvy zaslané pomocí SMS nebo e-mailu). Dodaná elektřina za období od 24. 1. 2019 do 31. 3. 2019 byla žalobkyní vyúčtována žalovanému fakturou [číslo] na částku 38 751 Kč se splatností dne 25. 4. 2019, a následně opravným daňovým dokladem – fakturou [číslo] ke stejnému fakturačnímu období, na dodatečnou částku 35 004 Kč, splatnou dne 9. 8. 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovaného upomínkou [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019, začež žalovanému fakturovala částku 100 Kč jako poplatek za upomínku fakturou [číslo] ze dne 14. 5. 2019, splatnou dne 28. 5. 2019, obdobně pak upomenula žalovaného upomínkou [anonymizováno] ze dne 27. 8. 2019, začež žalovanému fakturovala částku 100 Kč jako poplatek za upomínku fakturou [číslo] ze dne 27. 8. 2019, splatnou dne 10. 9. 2019. 4. Dále soud z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o poskytování služeb ze dne 20. 2. 2019, podepsané oběma účastníky, všeobecných podmínek poskytování služeb platných od 25. 5. 2018 a faktury [variabilní symbol]) bylo soudem zjištěno, že účastníci podepsali dne 20. 2. 2019„ smlouvu o poskytování služeb“ (výše Smlouva 2) dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], EAN kód [číslo]. Žalobkyně se žalovanému zavázala dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal platit jí za to cenu dle ceníku. Součástí smlouvy bylo ujednání, podle kterého je zákazník, který je spotřebitelem, povinen uhradit dodavateli poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění jeho povinnosti, a to ve výši 100 Kč vč. DPH (v případě písemné upomínky nebo výzvy), resp. 10 Kč vč. DPH (v případě upomínky nebo výzvy zaslané pomocí SMS nebo e-mailu). Dodaná elektřina za období od 14. 3. 2019 do 5. 8. 2019 byla žalobkyní vyúčtována žalovanému fakturou [číslo] na částku 20 520 Kč se splatností dne 26. 8. 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovaného upomínkou [anonymizováno] ze dne 28. 5. 2019, začež žalovanému fakturovala částku 100 Kč jako poplatek za upomínku fakturou [číslo] ze dne 28. 5. 2019, splatnou dne 11. 6. 2019. 5. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 18. 11. 2021 žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce dvě předžalobní upomínky, a sice zvlášť na Smlouvu 1 a zvlášť na Smlouvu 2, na adresu trvalého bydliště žalovaného dle smluv. Z dalších listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Po právní stránce jde ve věci dodávky elektřiny mezi žalobkyní a žalovaným o právní vztah ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), a dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), na jejichž základě vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za odebranou elektřinu v dohodnutých odběrných místech (a za přenos do odběrných míst). Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaný porušil, když se dostal do prodlení s placením vyúčtovaných cen. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětných obdobích dodala elektřinu do jeho odběrných míst a žalovaný ji zde odebral, cenu dodané elektřiny žalobkyně poté žalovanému řádně vyúčtovala, avšak žalovaný ji zcela neuhradil. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Soud proto žalobě v rozsahu částky 94 275 Kč z dlužné ceny odebrané elektřiny vyhověl. Do prodlení se zaplacením dluhu ve výši 38 751 Kč se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 občanského zákoníku); tedy dne 26. 4. 2019, se zaplacením dluhu ve výši 35 004 Kč dne 10. 8. 2019 a se zaplacením dluhu ve výši 20 520 Kč dne 27. 8. 2019, od kterých žalobkyně důvodně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z těchto částek, jak plyne z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; soud proto žalobkyni nárokovaný úrok z prodlení v zákonné výši za předmětné období přiznal. V prvním případu výše úrokové sazby 9,75 % ročně se odvíjí od repo sazby vyhlášené Českou národní bankou účinné k prvnímu dni prvního kalendářního pololetí roku 2019 (1,75 procentního bodu) a v druhém a třetím případu výše úrokové sazby 10 % ročně se odvíjí od repo sazby vyhlášené Českou národní bankou účinné k prvnímu dni druhého kalendářního pololetí roku 2019 (2 procentní body). Pokud jde o poplatky za upomínky v celkové výši 300 Kč, soud má i tento nárok žalobkyně za oprávněný. Ujednání o povinnosti zaplatit poplatek 100 Kč za každou písemnou upomínku je obsaženo v závěrečném ustanovení uzavřených smluv o poskytování služeb, se kterým žalovaný souhlasil, když vlastnoručně podepsal smlouvy, pročež toto ujednání nelze než považovat za platné a souladné s § 2048 občanského zákoníku. Na základě tohoto ujednání je pak žalovaný povinen za každý jednotlivý případ upomenutí zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanému byly zaslány 3 upomínky, žalobkyni vůči němu vzniklo právo na zaplacení celkem 300 Kč. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142